Do bitcoinu jsem se zamiloval z ideologických důvodů. Obchází totiž jak banky a jejich poplatky, tak i vlády a jejich intervence. Digitální měny byly příslibem návratu k tomu, čím peníze kdysi bývaly. Nevadil mi ani růst ceny bitcoinu, protože obchodovat jsem s ním začal už před dvěma lety. Stoupající cenu jsem naopak bral jako důkaz toho, že já i moji libertariánští kolegové máme pravdu a historie nám nakonec bude důkazem. Když jsem ale zjistil, že ruský prezident Vladimir Putin se začal o digitální měny také zajímat, propadl jsem panice, píše na stránkách Politico investor a podnikatel Vijai Maheshwarim.
Mohlo by to totiž znamenat, že doba počátečního digitálního idealismu je nenávratně pryč. Putin kdysi považoval digitální měny za nebezpečí, ale po svém setkání s miliardářem Buterinem svůj postoj změnil. Tento zakladatel softwarové platformy Ethereum měl na Putina takový vliv, že ruský prezident nyní hovoří o tom, že digitální ekonomie je základem vzniku úplně nových podnikatelských modelů.
Kreml tedy momentálně zvažuje investice do digitálních technologií, které by mu pomohly vymanit se ze závislosti na ropě a plynu. Rusko dokonce plánuje legalizaci digitálních měn a vytvoření právního rámce pro takzvané Initial Coin Offerings (ICO). Ty jsou nástrojem, který firmám umožňuje získávat kapitál pomocí digitálních měn. Ruské banky také oznámily, že občanům nabídnou nákup těchto měn a jejich uchování v digitálních trezorech a peněženkách. Jde o prudký obrat v zemi, která ještě nedávno hrozila, že bude uživatele digitálních měn zavírat do vězení.
Možná, že nová strategie Rusku prospěje, ale pro bitcoin se jedná o špatnou zprávu, protože jde proti jeho fundamentálnímu principu. Jeho existence se datuje od poslední finanční krize a na jejím počátku stála snaha o vymanění se z vládního vlivu nad monetárním systémem. Poslední kroky Kremlu znamenají úplně nový jev, který navíc ohrožuje stabilitu stále křehkého systému.
Mimo jiné proto, že Rusko stále reprezentuje tu temnější stránku digitálního světa. Šíří falešné zprávy a informace. Čelí obviněním z ovlivňování výsledků voleb v USA, stojí za propagandou šířenou v západní Evropě, o hackování ukrajinské přenosové soustavy nemluvě. Rusko je aktivní v kriminálních aktivitách v oblasti hackingu. Není pravděpodobné, že by se Putin v případě bitcoinu vzdal svých triků.
Bitcoin má ve svém jádru jednu velkou slabinu. Stojí na decentralizované síti těžařů, kteří dohromady ověřují každou transakci. Pokud by nějaká nepřátelská entita získala kontrolu nad více než 51 % sítě, mohla by v podstatě bez jakýchkoliv nákladů tisknout nové peníze. Vyžadovalo by to enormní počítačové zdroje, ale ty Rusko má. S 20 GW nadbytečných elektrárenských kapacit a cenami elektřiny na 0,01 dolaru za kWh má dokonce ideální pozici pro získání dominance při těžbě digitálních měn.
Putin jistě nesdílí utopické vize zakladatelů bitcoinu. Jde o cynického diktátora, u kterého je jednoduché představit si jeho útok na digitální měny. Čína obchody s bitcoinem zakázala a přitom její těžaři ovládali asi 30 % celé sítě. Pro Rusko se tak otevřel obrovský prostor.
Autorem je kyjevský podnikatel Vijai Maheshwarim, který dříve působil v Rusku.