Čína má radikální plán jak ovlivnit chování svých 1,3 miliard obyvatel. Chce jim udělit hodnocení na základě toho, jak žijí. Toto hodnocení odráží, jak dobrými (anebo špatnými) občany jsou. Různé verze takzvaného systému společenského kreditu se již testují přibližně v tuctu měst s cílem posupně vytvořit síť, která pojme celý národ.
Kritici tvrdí, že jde o přehnaně tvrdý, vtíravý a zlověstný způsob, jakým může stát jedné strany ovládat své obyvatelstvo. Stoupenci naopak říkají, že to přispěje k ohleduplné, civilizované a právo dodržující společnosti. Vláda varuje: „Ti, kteří porušují právo a ztratí důvěru, za to tvrdě zaplatí.“
Je tomu skutečně tak?
Ano. V roce 2014 vydal čínský kabinet rozsáhlý plán na zavedení celostátního systému společenského kreditu do roku 2020. Místní zkušební verze pokrývají asi 6 % obyvatel a již odměňují slušné chování a trestají to nevhodné. Hlavní město Peking zavede tento program do konce roku 2020. Od roku 2015 se národní síť, která porovnává informace centrální a místní vlády, využívá na to, aby umístila na černou listinu miliony lidí při rezervaci letenek a vysokorychlostní dráhy – jde o součást systému, který by jednoho dne mohl být napojen na program společenského kreditu. Jsou tu ale pochyby o tom, zda Čína bude schopná zavést univerzální systém, anebo jestli místo toho zavede mišmaš několika menších sítí. Prezident Si Ťin-pching chce systém společenského kreditu, který bude pokrývat celou společnost.
Jak to Čína zdůvodňuje?
„Udržovat důvěru je chvályhodné a porušovat důvěru je ostudné.“ To je hlavní ideologie plánu tak, jak byl v roce 2014 navržen. Čína trpí rozbujelou korupcí, finančními podvody a korporátními skandály, jako bylo např. závadné kojenecké. Systém společenského kreditu se tak propaguje jako snaha zvýšit standardy a obnovit důvěru, stejně tak jako způsob jak dodržovat základní zákony, které se často ignorují.
Jak se lidé hodnotí?
To záleží kde. Ve východním městě Chang-čou se mezi přínosné aktivity řadí darování krve a dobrovolnická práce, zatímco porušování dopravních předpisů kreditní skóre jednotlivce snižuje. V Čou-šanu poblíž Šanghaje patří mezi trestané aktivity používání mobilního telefonu nebo kouření během řízení, vandalismus, venčení psů bez vodítka a přehrávání hlasité hudby na veřejnosti. Kredit lze naopak získat v nedalekém I-wu pomoci starším nebo ochranou veřejného majetku a ztratit body za neplacení poplatků za energie, porušování pravidel komunistické strany nebo dopouštěním se podvodů. Kdo tráví příliš mnoho času hraním video her a rozšiřuje „fake news“, může být rovněž potrestán, reportují různá média. Podle Foreign Policy, se rezidentům severovýchodního města Žung-čcheng počítá do oficiálního systému i nelegální rozšiřování náboženství a pomlouvání ostatních na internetu.
Co se stane, když někomu klesne společenský kredit?
Lidem mohou být odepřeny základní služby, může jim být zakázáno půjčovat si peníze. V I-wu se nemohou občané s nízkým společenským kreditem ubytovat v luxusnějších hotelích, kupovat si nemovitosti či luxusní auta anebo posílat své děti do vybraných soukromých škol. Ti, co porušili důvěru, čelí podle vládní direktivy z roku 2016 restrikcím v zaměstnanosti i ve financích.
Je možné se odvolat?
Podle stanov města mají obyvatelé I-wu 15 dní na to, aby se proti informacím úřadů týkajících se kreditu odvolali. Podle případu, který na který jinde upozornila Human Rights Watch, si ale občané nejsou vždy vědomi toho, že jsou umístěni na černé listině. Navíc tato organizace dodává, že náprava chyb je náročná.
Vztahují se pravidla na cizince?
U pilotního nasazení v I-wu byli zahrnuti i cizinci. Špatné skóre kreditu může vyústit v nevydání či neobnovení víz a povolení k pobytu a „zrušení aktivit s cizími měnami“. Cizinci s dobrým skóry mohou užívat benefitů jako preferenčních půjček a víz na více vstupů.
Jakou roli hrají technologie?
Pokrok u velkých dat zjednodušil problém kolace obrovských databází. Tzv. Národní sdílená platforma na kreditové informace, která se používá na zařazení pasažérů aerolinií a drah na černou listinu, sbírá informace z centrální vládních ministerstev i z místních vlád. Regionální úředníci podle místních médií studují, jak aplikovat technologii rozpoznávání obličeje k identifikaci neukázněných chodců a cyklistů, kteří jedou na červenou. Čína již zavedla podobnou technologii v Sin-ťiangu, kde se velice kritizuje zásah proti ujgurským obyvatelům. Systém společenského kreditu je „možná nejprominentnější manifestací“ vládní snahy vynutit si právní, regulatorní a politické procesy skrze aplikaci informačních technologií, napsal Rogier Creemers z Leiden University, expert na čínskou digitální politiku.
Jaká je reakce na kreditní systém?
Ochránci lidských práv to vnímají jako zlověstné opatření v zemi, kde cenzura médií, internetu a umění narůstá a kde tisíce politických a náboženských disidentů bylo v posledních letech uvězněno. Vláda prezidenta Si bude schopná značně rozšířit své znalosti toho, co lidé (a dokonce i cizí firmy v Číně) dělají a co si myslí, napsala Mirjam Messner, šéfka ekonomického a technologického programu při Mercator Institute for China Studies na ChinaFile. Creemers z Leiden University dodává, že systém „je zatím relativně surovým nástrojem“, ale to se může v budoucnosti změnit.
A co v Číně?
Creemers v podcastu Sinica řekl, že proti některým lokálním systémům byl nesouhlas. Zkušební provoz v Suiningu poblíž Šanghaje se zastavil po kritice místních médii, uvedl. Došlo také k určitým odporům, když zákazníci Ant Financial byli nečekaně zlákáni do kreditního a společenského systému nazvaného Sesame Credit. Ale vzdělaní Číňané z města to podle průzkumů německého Mercator Institute for China Studies naopak vnímají pozitivněji. Mnozí systém podporují a vnímají jí ho jako způsob, jak podpořit slušnost ve společnosti a v ekonomice, spíše než narušení soukromí.
Zdroj: Bloomberg