Viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký vidí vyrovnané šance, že bude na měnovém zasedání příští týden hlasovat pro další zvýšení úrokových sazeb, když vysoká nejistota v globálních politických a ekonomických otázkách vyvažuje domácí inflační tlaky.
Nidetzký, který se stal viceguvernérem na začátku prosince, také řekl, že vývoj české ekonomiky je stále solidní, vzhledem k její otevřenosti a orientaci na vývoz je však třeba brát v úvahu vnější vlivy.
Bankovní rada bude na zasedání 7. února debatovat o aktualizované čtvrtletní prognóze ČNB. Nidetzký řekl, že samotná prognóza, kterou členové rady obdrží šest dnů před jednáním, tentokrát zřejmě jeho konečný názor nezformuje.
"Na toto jednání bankovní rady s největší pravděpodobností půjdu s tím, že je to 50–50, a podle průběhu debaty a argumentů kolegů se osobně budu rozhodovat," řekl Nidetzký v rozhovoru pro agenturu Reuters. "Až dostaneme novou prognózu, dostaneme všichni mapu budoucího vývoje... (V poslední prognóze) úplně celý "hike" nevidím," dodal.
ČNB loni zvedla hlavní sazbu v pěti krocích na současných 1,75 procenta, než tento cyklus přerušila v prosinci, kdy Nidetzký hlasoval s většinou členů rady pro ponechání sazeb beze změny. Původní očekávání dalšího zvýšení sazeb na únorovém zasedání je v poslední době zpochybňováno s ohledem na známky oslabování evropské ekonomiky, riziko obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou či hrozbu tvrdého brexitu.
SOLIDNÍ EKONOMIKA
Česká ekonomika podle guvernéra letos nadále poroste přibližně o 3 procenta, zatímco mzdy by podle něj mohly stoupnout kolem 7 procent.
"Ekonomika funguje... velice solidně. Nechci říct robustní, ale pořád solidní růst podporovaný domácí spotřebou. Jsou tam solidní investice, jak vládní, tak i soukromé," řekl Nidetzký.
To by mohlo samo o sobě vést ke dvojímu zvýšení sazeb v letošním roce, avšak jakýkoli postup ČNB bude podle viceguvernéra záviset na tom, zda se materializují rizika přicházející ze zahraničí. Mezi nimi jmenoval vedle obchodních konfliktů a brexitu také zpomalování čínské ekonomiky, italský rozpočet či situaci ve Francii.
"Kdybychom byli ostrovem sami o sobě, tak si dokážu představit, že ty dva 'hiky' by se letos mohly udělat, tak abychom pokořili magickou hranici sazeb 2 procent, ale bude to hodně záležet na vývoji v zahraničí."
Nidetzký také řekl, že vnější prostředí navíc působí jako protiváha vytrvale slabšího kurzu koruny oproti prognóze ČNB.
"Myslím, že už se nám trošku rozboural ten mechanismus, který byl svým způsobem transparentní a i pro vás pro všechny čitelný, tedy pokud koruna byla slabší, než bylo v naší prognóze, a ekonomika se nějak vyvíjela, tak jste velice dobře předvídali ta zvyšování sazeb," řekl. "Myslím si, že to nebude působit do budoucna úplně takto mechanicky."
Nidetzký dále řekl, že vnímá změnu rétoriky ze strany Evropské centrální banky, která mu napovídá, že ECB pohne sazbami až v roce 2020. "Pro nás je důležité, proč takto mluví - je tam nejistota ohledně vývoje v eurozóně a v Německu jako hlavní zemi eurozóny, a to bychom měli citlivě vnímat."
Guvernér Jiří Rusnok tento měsíc řekl, že počet letošních zvýšení sazeb zůstává otevřenou otázkou, ale určitě jich bude méně než loni. Člen bankovní rady Vojtěch Benda řekl, že v ekonomice je prostor ještě pro dvě nebo tři zvýšení v závislosti na vývoji doma a v zahraničí; zatímco člen rady Tomáš Holub řekl, že pauza ČNB ve zvyšování sazeb může v únoru pokračovat.
Zdroj: Reuters