Takzvaná uhelná komise, jež má mimo jiné dohlížet na náležitosti spojené s útlumem těžby, by podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) mohla mít koncem roku 2020 první zásadní výstupy. Řekl to novinářům před dnešním jednáním vlády, která by se komisí měla zabývat. Podle Brabce bude komise poradním orgánem vlády, měla by být složena z odborníků ze všech oblastí. Více informací chce společně s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO) sdělit na samostatné tiskové konferenci.
"Hlavní ambice je, abychom si rozebrali jednotlivé spotřebiče uhlí, především velkou energetiku, to znamená elektrárny, teplárny. Podívali se na zdroje, podívali se na naše závazky, které vyplývají z pařížské dohody, z klimaticko-energetického balíčku Evropské unie, a udělali si určitý harmonogram, jakým způsobem by Česká republika měla postupně odstoupit od uhlí, to znamená, kdy bude ten konec doby uhelné," řekl Brabec.
"Předpokládáme, že základní doporučení nebo závěr by měl padnout do konce roku 2020. Hovoříme dokonce o 30. září 2020, o nějakých prvních zásadních výstupech komise. Jinak může pracovat dál podle potřeby. Bude to poradní orgán vlády, měla by být složená z odborníků ze všech oblastí a bude dávat vládě svá doporučení," dodal.
Brabec hovořil o založení komise po vzoru Německa poprvé v březnu. V sousední zemi se na konci ledna komise usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích 20 letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci. Komise o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama, primární zodpovědnost mají vláda a parlament, její doporučení je ale považováno za klíčové.
"Je nepochybné, že podíl spalování uhlí na výrobě elektrické energie se bude snižovat. Chtěli bychom se bavit o tom, jak je to možné urychlit, jaké by byly náklady z hlediska ceny energií, sociálních a regionálních dopadů, protože jsou to především tři dotčené regiony, které nějakým způsobem s tím vyuhlením a s ukončením doby uhelné budou postiženy," poznamenal ministr.
V aktualizované Státní energetické koncepci jsou podle Brabce jednotlivé scénáře, podle kterých by podíl energetiky založené na uhlí měl být v roce 2040 mezi deseti až 15 procenty. "Ale děje se řada věcí. Zvyšuje se výrazně cena emisních povolenek. Samozřejmě vnímáme větší tlak z hlediska Evropské unie na omezování emisí, zvyšování závazků členských zemí," uvedl.
Německá strategie "Energiewende", tedy kombinace ústupu jaderné a zároveň uhelné energetiky, je podle ministra nesmírně ambiciózní, ale také riskantní. "Česká republika je v tomto případě jasná. Máme nějakou představu o obnovitelných zdrojích, ale hlavním zdrojem určitě bude jaderná energetika," doplnil Brabec.
Komisi budou předsedat Brabec s Havlíčkem, který už dříve řekl, že její součástí budou nejvýznamnější hráči z oblasti těžby, zaměstnavatelských svazů, odborů, regionů či ekologických institucí.