Aktualizováno Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítá zavedení speciální daně pro banky. Podle něj by znejistěla celé podnikatelské prostředí a poškodila všechny občany. Premiér to dnes řekl novinářům ve Vyskeři v Českém ráji. O zavedení bankovní daně hovořila v minulých dnech ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová. Pokud se na tom nedohodne s ANO, hodlá sociální demokracie zavedení sektorové bankovní daně navrhnout sama, uvedla Maláčová.
Babiš o tom chce mluvit s ČSSD na koaliční radě. "Máme dnes jednání a my si to vyříkáme," řekl. Dodal, že v koaliční smlouvě ani programovém prohlášení vlády zavedení bankovní daně není. "Zavedení bankovní daně je poškození všech občanů, i vás, všech nás tady, těžší přístup k penězům, hypotékám ... Je to vlastně znejistění celého podnikatelského prostředí," dodal.
"Myslím, že bychom se neměli plazit před bankami. Návrh bankovní daně máme připraven a předložíme, pokud se nedohodneme v koalici," uvedla ministryně. Podle ní banky v Česku mají rekordní zisky v porovnání s ostatními státy, za letošní první pololetí to bylo 45 miliard korun.
Sektorové bankovní daně existují podle České bankovní asociace v 15 zemích EU. Zavedeny byly převážně jako reakce na finanční a ekonomickou krizi v letech 2010 až 2013. Dvě země zavedly daň později, Polsko v roce 2016 a Rumunsko ve snaze o snížení rozpočtového schodku od roku 2019. Naopak Finsko daň zrušilo v roce 2015 a další země ji snížily. Rakousko nejen snížilo celkový výnos daně, ale také upravilo základ pro její výpočet daně. Sazbu daně snižovali i na Slovensku. K radikálnímu snižování bankovní daně přistoupila v posledních dvou letech i vláda v Maďarsku.