Veřejné finance se letos propadnou do schodku 5,1 procenta hrubého domácího produktu z loňského přebytku 0,3 procenta HDP. Celkový veřejný dluh by pak měl letos stoupnout na 37 procent HDP z loňských 30,8 procenta HDP. Vyplývá to z Konvergenčního programu, která je součástí Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí vypracované ministerstvem financí. Materiál má ČTK k dispozici. V roce 2021 by pak měl schodek veřejných financí klesnout na 4,1 procenta HDP a dluh by měl stoupnut 40 procent HDP.
"Letošní Konvergenční program vznikal v naprosto bezprecedentní situaci. Nejistoty kolem trvání pandemie nového typu koronaviru, délka trvání jednotlivých již přijatých opatření, výčet možných nových opatření a celkový účet za škody v ekonomice, sociální náklady a rezultující dopady do veřejných financí nebudou zřejmě s jistotou známy ani do konce roku 2020," uvádí úvod materiálu. Kvůli dopadům šíření koronaviru MF prosadilo zvýšení schodku letošního rozpočtu ze 40 na 300 miliard korun.
Podle MF si je Evropská komise těchto aspektů plně vědoma a proto byly požadavky na obsah konvergenčních programů citelně zredukovány a komise požaduje data pouze k rokům 2020 a 2021. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP.
Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. MF například počítá v materiálu letos s poklesem daňových příjmů včetně příspěvků na sociální zabezpečení o 3,8 procenta. Příští rok by pak ale měly stoupnout o 7,2 procenta.
Protikrizová opatření v souvislosti se šířením koronaviru MF vyčíslilo na příjmech veřejných rozpočtů na 1,8 procenta HDP, tedy 98,4 miliardy korun. Jde například o podporu OSVČ, prominutí záloh některých daní i sociálního a zdravotního pojištění.
U výdajů protikrizová opatření v programu MF vyčíslilo na 121,4 miliardy korun, tedy 2,2 procenta HDP. Zařadilo tam například ošetřovné, nákup ochranných pomůcek, záruky za úvěry nebo zvýšení plateb za státní pojištěnce.
Dokument rovněž uvádí, že ekonomická úroveň ČR vyjádřená jako HDP na obyvatele v běžné paritě kupní síly činila loni zhruba 92 procent ekonomické úrovně EU a 75 procent ekonomické úrovně Německa.
Průměrná mzda v soukromém sektoru přepočtená měnovým kurzem loni stoupla podle materiálu na 50 procent úrovně EU. "Přibližně na této úrovni by mohla po nějakou dobu setrvat," uvádí materiál.
MF v programu počítá letos s poklesem ekonomiky o 5,6 procenta a příští rok s růstem o 3,1 procenta.
Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.