Globální recese jsou podobny zemětřesení. Pohybují se při nich tektonické desky, na nichž stojí ekonomiky, a seismické vlny přetvářejí komerční krajinu a otřásají podniky a živnostmi.
Byl jsem ředitelem banky v Itálii během světové finanční krize a viděl jsem, jak se recese stala lakmusovým papírkem odolnosti podniků vůči šokům. Zdá se, že firmy jsou dnes lépe připraveny, částečně i proto, že zdravější finanční sektor dokáže lépe vzdorovat vážným ekonomickým ztrátám.
Zatímco pracuji ze své kuchyně, je lákavé myslet si, že návrat do kanceláře bude znamenat, že se vše vrátí do normálu. Když si ale prostřednictvím videohovorů povídám s klienty, vidím, že mají mnohem větší ambice. To značí touhu veřejnosti po změně.[1]
Nová zpráva , Navigator, se zakládá na průzkumu uskutečněném mezi více než 2 600 podniky po celém světě. Ukazuje, že obchodní plány po pandemii slibují ekonomickou obnovu, po které veřejnost touží. Firmy zásadně mění své působení, a to zejména ve třech oblastech.
První oblastí je spolupráce. Vědoma si své odpovědnosti vůči společnosti, třetina firem v reakci na krizi rychle přizpůsobila své produkty a služby, aby se podílely na pomoci potřebným.[2] nedávno podpořila své klienty, kteří část své produkce přesměrovali na výrobu osobních dezinfekčních prostředků, včetně britského pivovaru Brewdog nebo výrobce chemikálií Fluid Energy Group, který se rychle stal největším kanadským producentem.[3]
Navzdory fyzické vzdálenosti čtyři z pěti podniků cítí, že jsou blíže svým zákazníkům, zaměstnancům a dodavatelům.[4] A devět z deseti poskytovalo přímou podporu ostatním firmám, se kterými spolupracují.[5] Díky tomu a zároveň díky podpoře státu se tak zachránilo více podniků, než se očekávalo.[6]
Strategický přesun k větší spolupráci není pouze krátkodobou záležitostí. Namísto budování větší soběstačnosti se převážná většina podniků tímto směrem snaží vydat i do budoucna.[7]
Ekonomiku také značně proměňuje druhá oblast – inovace. Ty jsou zásadní pro zvýšení produktivity a růstu v dlouhém období.[8] Nejodolnější podniky investují do technologií za účelem inovací, nikoli pouze do automatizace a snižování nákladů.[9]
Pandemie nabídla letmý pohled do budoucnosti – od videokonferencí po streamovací služby a nakupování online. Průzkum Navigator ukazuje, že technologie jsou nyní životně důležitou složkou podnikání, přičemž většina firem už přechází do online prostředí.[10] To je znakem měnících se spotřebitelských zvyků a předzvěstí digitálního oživení.
Když se před šestnácti lety kvůli propuknutí SARS zavřely obchody v Pekingu, společnost Jingdong Century Trading se přesunula do online prostředí. Nyní je známá jako platforma pro nákupy přes internet JD.com; během této pandemie využila autonomní doručovací roboty a drony, díky čemuž zvýšila své tržby o více než 20 procent.[11]
Třetím motorem změny je přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. Mezi vedoucími pracovníky existuje téměř jednomyslný závazek k budování podnikání na základech, které více zohlední životní prostředí.[12] Tento závazek znamená dlouhodobou obchodní příležitost, a proto 85 % podniků uvádí udržitelnost jako jednu ze svých hlavních priorit.
Díky největší hospodářské výzvě za poslední generaci se tedy podniky snaží o větší spolupráci, inovativnost a udržitelnost. I nadále je aktuální počáteční cíl politických představitelů, který by umožnil vybudovat ekonomický most mezi světem před pandemií budoucností po ní. Firmy dokázaly, že jsou odolné vůči otřesům. Otázkou ale stále zůstává, jak bude vypadat ekonomika, jež ze současné situace vzejde.
Důraz podniků na spolupráci vytváří prostor pro rozšiřování partnerství mezi veřejným, soukromým a občanským sektorem. Například vlády, které hledají u soukromého sektoru podporu udržitelnější ekonomiky, před sebe kladou poměrně jednoduchý úkol. vyzývá, aby se prostředky pro oživení světové ekonomiky investovaly do přechodu na nízkouhlíkové hospodářství s nulovými, čistými emisemi.
Během současné krize banky fungovaly jako zprostředkovatelé toků miliard dolarů, aby tak lidem i podnikům zajistili dostatek peněz pro jejich existenci a provoz. Další krok pro návrat k prosperitě vyžaduje financování provozních změn. Nabírání nových zaměstnanců a modernizace vybavení podnítí inovace a přinesou i vyšší životní úroveň. Finanční trhy i politiku ale ohrožuje krátkozrakost. Přílišná zadluženost totiž může dále brzdit investiční aktivitu po pandemii.[13] Proto by měli politici i podniky myslet především dále do budoucna.
Bude zapotřebí obrovského množství kapitálu na obnovu ekonomiky. Vlády a finanční sektor by proto měly zvážit nové možnosti, jak podpořit investice, včetně nových forem spolupráce s férovým rozdělením rizika mezi soukromý i veřejný sektor.
Podniky po celém světě hledají novou cestu, jak se ze současné krize dostat. Ale nemohou to udělat samy. Hospodářská obnova závisí na účinné spolupráci.
Autorem textu je Barry O’Byrne, generální ředitel globálního komerčního bankovnictví . O’Byrne byl oficiálně jmenován generálním ředitelem globálního komerčního bankovnictví v únoru letošního roku, funkci zastával již od roku 2019. Zodpovídá za poskytování služeb banky pro více než milion zákazníků v 53 zemích, od malých podniků zaměřených na domácí trhy až po korporace působící v mezinárodním měřítku.
[1] Guardian: 31 % britské veřejnosti chce vidět velké změny ve způsobu, jakým se ekonomika dostává z krize, dalších 28 % chce vidět mírné změny a je pouze 6 % lidí, kteří nechtějí vidět žádné změny.
[2] 32 % podniků změnilo své produkty nebo služby, aby pomohly v boji proti covidu-19.
[4] Posledních šest měsíců přiblížilo podniky k zákazníkům (82 %); zaměstnancům (83 %); strategickým partnerům / klíčovým dodavatelům.
[6] Global Economic Quarterly: Počet firemních bankrotů se v mnoha ekonomikách ještě výrazně nezvýšil.
[7] Srovnání odpovědí „v budoucnu budeme muset více spolupracovat“ (57 %) a „v budoucnu budeme muset být soběstačnější“ (43 %).
[8] Adaptace nových technologií u podniků zvyšuje flexibilitu (50 %) a produktivitu (50 %).
[9] Otázka 24: srovnání pro „dostatečnou pružnost pro získání stability“.
[10] Podniky, které byly v posledních 6 měsících dobře připraveny na krizi, byly také těmi, které považují technologie za životně důležité pro běh svého podnikání. 63 % firem uvedlo, že provedly provozní změny; 51 % přesunulo své podnikání online.
[12] Otázka 43: „Potřeba přehodnotit/zanalyzovat naši provozní činnost nám umožní znovu vybudovat podnikání na pevnějších základech s ohledem na životní prostředí“ (91 % souhlasí; 35 % silně souhlasí).
[13] Global Economic Quarterly: „Hroutící se investiční záměry znamenají méně inovací a nižší produktivitu.“