Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Proč Asie a Evropa reagují na stejnou krizi odlišně

Proč Asie a Evropa reagují na stejnou krizi odlišně

12.08.2020 7:03

COVID-19 si vyžádal víc než 700 tisíc životů, nakazil přes 19 milionů lidí a zdecimoval bohaté i chudé ekonomiky. Třebaže však většina světa čelí bezprecedentní recesi, politické reakce se výrazně liší. Názorným příkladem je kontrast mezi Evropou a Asií.

Oba regiony se nepochybně potýkají s vážnými hospodářskými těžkostmi. Evropská komise očekává, že ekonomika eurozóny – která v roce 2019 vzrostla o 1,3 % – letos ubyde o 8,7 %. V zemích ASEAN+3 – skupině deseti členů Sdružení států jihovýchodní Asie (Brunej Darussalam, Kambodža, Indonésie, Laoská lidově demokratická republika, Malajsie, Myanmar, Filipíny, Singapur, Thajsko a Vietnam) plus Číně, Hongkongu, Japonsku a Jižní Koreji – se očekává, že letos se růst HDP zřítí na 0 %, přičemž loni dosáhl 4,8 %.

Tvůrci politik v obou regionech zareagovali důrazně, bezprecedentními měnovými a fiskálními stimulacemi, jakož i dalšími opatřeními na podporu ekonomiky. Z rozdílných hospodářských struktur, institucionálních uspořádání a slabin však plyne, že podpora se liší co do rozsahu, obsahu i distribuce.

V Evropské unii byla dočasně pozastavena fiskální pravidla – zejména omezení, že rozpočtový deficit nesmí přesáhnout 3 % HDP – s cílem dát zemím víc prostoru pro expanzivní fiskální politiku. Samozřejmě, ve fiskálním a finančním prostoru zemí přetrvávají podstatné rozdíly, takže velikost stimulace se stát od státu značně liší – od zhruba 50 % HDP v Itálii po několik procentních bodů jinde, třeba v Irsku.

V zemích ASEAN+3 je rozpětí užší, ale ne o mnoho. Největší je japonská stimulace, dosahující 40 % HDP, zatímco ostatní ekonomiky se dostávají na asi 10 % HDP. Dohromady fiskální opatření, společně s nepřímými finančními opatřeními (jako jsou dluhová moratoria), činí téměř 29 % HDP v eurozóně a 13 % HDP v ASEAN+3.

Rozdíly v rozsahu reakce na krizi lze zčásti vysvětlit tím, v jaké míře bylo na podporu firem využito záruk. V eurozóně se diskreční rozpočtová opatření v hodnotě 5,3 % HDP opírají o likviditní nástroje v celkovém objemu téměř 21 % HDP. Tyto nástroje tvoří programy veřejných záruk – které skrze bankovní soustavu pumpují do ekonomiky likviditu.

Ekonomiky ASEAN+3 realizují diskreční fiskální opatření v podobném rozsahu, v průměru 5,1 % HDP, opřená ovšem o programy likviditní podpory dosahující průměrně jen 5 % HDP (včetně dočasného odlehčení dluhů a moratorií). Velikost odkladů daní a sociálních příspěvků je v eurozóně a ASEAN+3 srovnatelná.

Oba regiony také podnikají kroky k podpoře příjmu domácností, přestože i tady se strukturální rozdíly promítly do zcela odlišných přístupů. Ekonomiky eurozóny dávají přednost programům zachování pracovních míst, prostřednictvím krátkodobé kompenzace práce – což je zčásti odrazem robustních soustav sociálního zabezpečení v regionu. V mnoha ekonomikách ASEAN+3 – které mají navzdory hospodářské různorodosti obvykle větší neformální ekonomiky, flexibilnější trhy práce a slabší sítě sociálního zabezpečení – se jako účinné ukázaly programy přímé podpory příjmů.

Automatické stabilizátory – například zdanění a rozšíření pomoci v nezaměstnanosti a sociálních dávek – navíc sehrávají mnohem větší úlohu v eurozóně, kde dosahují zhruba 5 % HDP. Ve většině ekonomik ASEAN+3 se takové stabilizátory odhadují na celkem 1,1 % HDP.

Další zřetelný rozdíl je institucionální: stávající struktury umožňují v Evropě, na rozdíl od ASEAN+3, komplementární politické iniciativy na regionální úrovni. Ještě než EU spustila svůj bezprecedentní rekonvalescenční fond v hodnotě 750 miliard eur, ministři financí se dohodli na třech programech v celkové hodnotě 540 miliard eur.

Zaprvé, podpora Evropské komise ke zmírnění rizik plynoucích z nezaměstnanosti během mimořádného stavu (SURE) může členským státům poskytnout až 100 miliard eur půjček za výhodných podmínek. Zadruhé, k podpoře podniků je k dispozici Evropská investiční banka, která může uvolnit až 200 miliard eur. Konečně úvěrový rámec Pandemické krizové podpory vytvořený Evropským stabilizačním mechanismem podporuje výdaje za zdravotní péči a preventivní opatření během krize COVID-19, až do výše 240 miliard eur.

Samozřejmě že integrovaná struktura eurozóny přináší také rizika – obzvlášť pokud krize COVID-19 podnítí mezi členskými ekonomikami destabilizační rozbíhavost. Některé iniciativy napříč eurozónou – včetně rekonvalescenčního fondu – usilují o zmírnění tohoto rizika.

Výrazné rozdíly jsou také v přístupu na poli měnové politiky. V rozvíjejících se a rozvojových zemích se centrální banky zaměřují na seškrtávání měnověpolitických sazeb a injekce likvidity. Klíčová opatření mezi ekonomikami ASEAN+3 zahrnují vládní záruky u vybraných aktivit v oblasti půjček poskytovaných bankami, dočasné rámce financování a nákup firemních dluhopisů. Regulatorní zdrženlivost navíc pobízí dobře kapitalizované bankovní sektory, aby dlužníkům poskytly určitou úlevu.

Naproti tomu centrální banky ve vyspělých ekonomikách měly málo prostoru ke snižování úrokových sazeb, a tak se výrazně přiklonily ke kvantitativnímu uvolňování. Evropská centrální banka rozšířila svůj program nákupů aktiv za 120 miliard eur a vytvořila nový, dočasný Pandemický program nouzových nákupů v hodnotě 750 miliard eur, který následně ještě o 600 miliard eur navýšila.

Pandemie COVID-19 zvýrazňuje způsob, jímž se do krizových reakcí otiskují strukturální odlišnosti, institucionální rámce a rozsah, v němž si vlády a finanční soustavy vybudovaly tlumiče nárazů. Krátkodobé nouzové zásahy jsou ale jen začátek.

Nelze předem říct, jak se krize COVID-19 bude vyvíjet. Nové vlny infekce by si mohly vynutit obnovená omezení pohybu, zpomalit nebo zvrátit ekonomické oživení a zesílit fiskální tlaky. Nezbytná mohou být další stimulační opatření.

Cesta k zotavení bude dlouhá, i když se virus podaří dostat pod kontrolu relativně rychle. V Evropě i v Asii budou muset tvůrci politik začít uvažovat, jak nouzová opatření přetavit v udržitelnější politiky. Jejich přístupy možná nebudou tytéž, ale jejich cíle – zabezpečit svým ekonomikám dlouhodobé vyhlídky – by měly být stejné.

Autor: Hoe Ee Khor je hlavní ekonom organizace ASEAN+3 Macroeconomic Research Office. Rolf Strauch je hlavní ekonom Evropského stabilizačního mechanismu.

Copyright: Project Syndicate, 2020.
www.project-syndicate.org


 

Čtěte více:

Project Syndicate: Války se zakrytými tvářemi
02.08.2020 14:59
Spojené státy během uplynulého měsíce pravidelně překonávaly svůj vlas...
Bloomberg: Pandemie tlačí miliony Evropanů do dluhové krize
10.08.2020 10:53
Evropu čekají další hospodářské otřesy, protože plány na ukončování be...
Damodaran: Moje odvětví to má možná spočítané
11.08.2020 15:59
„Můžete si myslet, že se obracím proti ruce, která mě živí, ale vždy j...
Putin: Rusko schválilo první vakcínu proti koronaviru na světě
11.08.2020 15:51
Ruské ministerstvo zdravotnictví schválilo první očkovací látku na svě...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data