ECB dnes odpoledne velmi pravděpodobně zvýší depozitní sazbu o 25 bazických bodů, přičemž tak učiní již podruhé od vypuknutí americko-izraelského konfliktu s Íránem. Tento krok zapadá do rámce ECB, se kterým od počátku konfliktu v Perském zálivu pracuje. Základní scénář předpokládá omezený a krátkodobý energetický šok bez potřeby měnověpolitické reakce. V prvních týdnech konfliktu však trhy i ECB poměrně rychle dospěly k závěru, že ekonomika se posunula do nepříznivého scénáře, v němž jsou nutné postupné úpravy sazeb, aby se zamezilo trvalejším dopadům na inflaci.
Aktuální vývoj na krátkém konci eurové výnosové křivky navíc naznačuje, že investoři již dokonce částečně zaceňují i možný přechod k nejpesimističtějšímu scénáři ECB. Ten počítá s výrazným a dlouhodobým nabídkovým (ropným a plynovým) šokem, silnými sekundárními dopady do cen a celkově pomalejším návratem inflace k 2% cíli. Takový scénář by vyžadoval výrazně restriktivnější nastavení měnové politiky. Klíčové tudíž bude, zda se tento posun objeví v nových makroekonomických prognózách ECB či v dnešní komunikaci prezidentky ECB Christine Lagardeové.
Přestože očekáváme, že si Christine Lagardeová během tiskové konference udrží jestřábí tón, nepředpokládáme, že by již nyní otevřeně signalizovala přechod k nejtvrdšímu scénáři. Silnější vzkaz však může přinést nová kvartální prognóza z pera analytiků ECB. Připomeňme, že dosavadní výhled počítal s průměrnou celkovou inflací na úrovni 2,3 % v roce 2027, přičemž od třetího čtvrtletí 2027 by měla začít klesat zpět ke 2 % a na této úrovni setrvat až do konce roku 2028.
Je přitom jasné, že tyto hodnoty budou muset být revidovány významně vzhůru, a to vinou drasticky vyšších cen ropy, a především zemního plynu. Jen pro zajímavost, ECB viděla v základním scénáři ceny plynu v roce 2027 na úrovni 37,4 EUR/MWh, zatímco dnes se měsíční kontrakt této komodity pohybuje na více než dvojnásobku.
Další kroky ECB však budou do značné míry záviset na tom, zda Rada guvernérů bude stále věřit v návrat jádrové inflace k cíli. Poslední prognóza přitom předpokládala průměrnou jádrovou inflaci ve výši 2,5 % v roce 2027 a 2,2 % v roce 2028. Výrazná pozitivní revize výhledu celkové inflace pro roky 2027 a 2028 směrem vzhůru v kombinaci s případným (byť i mírným) zvýšením odhadu jádrové inflace by pak byla jasným jestřábím signálem, že je třeba posunout depozitní sazbu do restriktivního pásma neboli nad úroveň 2,50 %. To by mimochodem měla být právě hodnota, na kterou ECB zvýší depozitní sazbu již dnes.
TRHY
Koruna
Koruna se včera dostala pod intenzivnější tlak a oslabila až do blízkosti 24,30 EUR/CZK. Na vině je především další eskalace napětí na Blízkém východě, které ropu dostalo nad 100 USD za barel a plyn do blízkosti 80 EUR/MWh. Na pozadí toho jsou samozřejmě pod tlakem i dlouhodobé americké dluhopisy a jejich výprodeje (výnos 10Y US bond nejvýše od 2023) koruně tradičně příliš nepřejí. Koruna pravděpodobně i dnes zůstane v lehké defenzivě a nic na tom nezmění ani zasedání ECB (viz úvodník).
Eurodolar
Eurodolar včera víceméně ignoroval rostoucí ceny ropy, resp. plynu a dále se opatrně tlačil vzhůru. Euro přitom tentokrát podporoval růst eurových sazeb, který se dostavil před blížícím se zasedáním ECB.
To bude také pro měnový pár hlavní událostí dne, nelze však podceňovat ani zveřejnění americké výrobní inflace. Co se týká výstupů ze zasedání ECB (viz úvodník), tak v eurové křivce je již zaceňeno poměrně hodně, pokud jde o očekávané zvyšování sazeb, a tudíž bude těžké euro z této strany dále podpořit.