O nástupci Christine Lagardeové v čele ECB se rozhoduje mezi Španělem Pablem Hernándezem de Cosem a Nizozemcem Klaasem Knotem. Přestože oba kandidáti představují odlišný pohled na měnovou politiku, klíčová bude spíše politická dohoda mezi Francií a Německem. Nový prezident ECB navíc převezme úřad v době zvýšených inflačních rizik a napětí na trhu francouzských státních dluhopisů, takže může být postaven před nutnost dalšího zpřísnění měnové politiky hned po nástupu do funkce.
Nejdříve k jednotlivým kandidátům. Knot je považován za „pragmatického jestřába“. Během působení v Radě guvernérů ECB patřil k zastáncům rychlejší reakce na inflační tlaky a během inflační vlny po roce 2022 podporoval razantnější růst sazeb. Již dříve se také stavěl kriticky k negativním sazbám a rozsáhlým programům nákupů aktiv.
Pablo Hernández de Cos představuje přístup „umírněné holubice“. Jako guvernér španělské centrální banky opakovaně upozorňoval na rizika příliš rychlého utahování měnové politiky a zdůrazňoval potřebu vycházet z nových dat. Přestože podpořil cyklus zvyšování sazeb v letech 2021 až 2022, opakovaně zdůrazňoval potřebu vycházet z příchozích dat. Je proto vnímán jako více „data-dependent“ centrální bankéř.
Samotná volba však bude především politickým procesem. Prezidenta ECB jmenují státy eurozóny kvalifikovanou většinou, tedy nejméně 16 z 21 zemí reprezentujících alespoň 65 % obyvatel eurozóny, v praxi je tak podpora Francie a Německa téměř nezbytná. Důležitou roli navíc tradičně hraje i geografická rovnováha mezi největšími ekonomikami eurozóny. Vzhledem k tomu, že Berlín aktuálně usiluje spíše o obsazení pozice hlavního ekonoma ECB, mírně pravděpodobnější se v tuto chvíli jeví jmenování španělského kandidáta.
V našem scénáři stále počítáme se dvěma zvýšeními sazeb, a to v prosinci a následně v prvním čtvrtletí roku 2027. Jelikož Christine Lagardeová ukončí své působení po únorovém zasedání, její nástupce by mohl být nucen rozhodovat o sazbách prakticky okamžitě. Březnové zasedání totiž přinese novou makroekonomickou prognózu, která může potvrdit přetrvávající inflační rizika.
Vedle inflace bude nového šéfa čekat také otázka rostoucího spreadu francouzských dluhopisů. De Cos by pravděpodobně byl otevřenější případnému využití nástroje TPI, zatímco Knot by větší důraz kladl na fiskální disciplínu členských států. Volba nového šéfa ECB tak do jisté míry určí dlouhodobé směřování měnové politiky eurozóny.
TRHY
Koruna
Koruna zůstává na konci týdne stabilní, těsně pod hranicí 24,30 EUR/CZK. Dnes bude trhy zajímat především zápis z posledního zasedání ČNB. Přestože centrální banka zvedla úrokové sazby na 4 %, stalo se tak nejtěsnějším možným způsobem. Rozpolcenost bankovní rady dle nás ukazuje na omezenou ochotu dále zvedat úrokové sazby, což nahrává scénáři stability sazeb po delší dobu.
Eurodolar
Dolaru včera nahrál do karet další skok krátkých amerických výnosů, když centrální bankéři z Fedu (Hammacková, Dalyová, Goolsbee i Schmid) volali po restriktivnější politice. Trh má prosincové zvýšení sazeb o 25 bazických bodů jisté a tak se opatrně objevují sázky na 50 bps, respektive již na jisto počítá s tím, že další zvýšení sazeb přijde v průběhu příštího čtvrtletí. Zajímavé přitom bylo, že dolar příliš nereagoval na výprodej technologických akcií po odchodu šéfa Nvidie.
Dnešku budou z makroekonomického pohledu dominovat data za výrobní inflaci v USA, která z zpřesní odhady nejbližších inflačních dat (zejména PCE pro říjen). Bohatá však bude také komunikace centrálních bankéřů za ECB a Fed, což může být důležité pro výhled na prosincová zasedání.
Foto: ECB