Hrubý domácí produkt Německa v 1. čtvrtletí meziročně poklesl o 1,2%. Německý statistický úřad však upozorňuje na skutečnost, že letošní první kvartál byl o dva pracovní dny kratší než stejné období loňského roku. Po očištění o kalendářní variace by pokles dosáhl pouze 0,2%. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,2% (po sezónním a kalendářním očištění), což odpovídá projekci německé centrální banky, která počítala s růstem o 0,25%.
Podívejme se krátce na dekompozici národních účtů. Z pohledu užití HDP je nejvýznamnější změnou obrat ve vývoji spotřeby domácností. Tato složka až doposud držela německou ekonomiku "nad vodou", v 1. čtvrtletí se však meziročně snížila o 0,9%, a právě zde je příčina prohloubení poklesu Německé ekonomiky. Spotřeba německých domácností reflektuje stav trhu práce a vývoj disponibilního důchodu. Míra nezaměstnanosti sice v březnu a dubnu klesla, zásluhu však lze přiznat pouze sezónním faktorům. Nyní se míra nezaměstnanosti pohybuje na úrovni 9,7%, zatímco před rokem byla o dvě desetiny procentního bodu nižší. Disponibilní důchod (ekonomická proměnná uvádějící množství finančních prostředků, jež mohou domácnosti utratit či uspořit) klesl v 1. čtvrtletí o 0,6%.
Vládní spotřeba sice vykázala kladnou změnu, 1,2% meziročně, ve srovnání předchozími údaji, však tempo růstu kleslo. To je poněkud paradoxní, neboť v situaci poklesu ekonomiky, by měla hospodářská politika podpořit vývoj ekonomiky. Za této situace by i liberální ekonomové přimhouřili oko nad dočasnými rozpočtovými schodky. Ve srovnání s vládou americkou má německá vláda také mnohem svázanější ruce ve stimulování ekonomiky makroekonomickou politikou. Rozpočtová politika v Německu (a v celé Evropě) je vymezena Paktem stability a růstu, který omezuje velikost schodku veřejných rozpočtů na 3% HDP a překročení této hranice penalizuje citelnými pokutami. Jelikož německá vláda nevyužila relativně silného ekonomického růstu v minulých letech k vyrovnání rozpočtů, nachází se nyní v nepříjemné blízkosti nebezpečné hranice schodku a nemůže si dovolit tak masivní rozpočtové impulsy, jako vláda Spojených států amerických. Schodek veřejných rozpočtů se loni zvýšil se 2,6% HDP místo vládou plánovaných 1,5% HDP. Německá situace je užitečnou lekcí pro českou fiskální politiku. Dokážete si představit možnosti českého rozpočtu, kdyby nyní došlo k recesi v české ekonomice?
Nejbolavějším místem německé ekonomiky jsou však investice. Hrubá tvorba kapitálu meziročně poklesla o 11,5%, přičemž tvorba fixního kapitálu vykázala pokles o 8,0%. Nepříjemný je především pokles investic do strojního vybavení (-13,4%). Vzhledem k tomu, že růst ekonomiky spočívá na třech pilířích, růstu produktivity práce, velikosti pracovní síly a objemu kapitálu, je pokles investic negativním signálem pro budoucí vývoj německé ekonomiky.
Naopak nejsvětlejším bodem dnešní zprávy německého statistického úřadu je vývoj zahraničního obchodu. Konstelace klesající domácí poptávky a příznivějšího ekonomického vývoje ve světě vedla k růstu poklesu dovozu o 5,3%, zatímco vývoz zmírnil svůj pokles na 0,5% z předchozích 0,8%. K mezičtvrtletnímu růstu HDP o 0,2% přispěl zahraniční obchod 1,6 procentními body.
Řeč již byla o možnostech fiskální stimulace ekonomiky, hospodářská politika má však k dispozici také měnové nástroje. Zde jsou však možnosti Německa ještě více omezeny. Měnová politika přešla do pravomoci Evropské centrální banky, která musí brát ohled i na jiné země než samotné Německo. Navíc ECB se profiluje jako centrální banka preferující nízkou inflaci před stimulací hospodářského růstu. Inflace v eurozóně nyní dosahuje hodnoty 2,4% a od ECB se spíše očekává zvýšení úrokových sazeb, což pro německou ekonomiku není zrovna příznivá zpráva.
A co čeká německé hospodářství v letošním roce? Podle konsensuální předpovědi z konce loňského roku měl v prvním čtvrtletí pokračovat nevýrazný výkon německé ekonomiky. Stalo se. Oživení by se mělo dostavit ve druhém čtvrtletí a v druhé polovině roku by měl růst postupně zrychlovat až na téměř 2% v závěru roku. Německá vláda předpokládala růst HDP v letošním roce o 0,75%. Nedávno tuto předpověď potvrdil ministr financí Hans Eichel. V roce 2003 by již měla německá ekonomika zvýšit svou produkci o 2,5%. Doufejme, že se tyto předpovědi naplní. O tom, jak důležitá je německá ekonomika pro české hospodářství asi již není třeba psát.
David Marek