Praha (ČTK) - Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) nevylučuje omezení některých výdajů státního rozpočtu pro příští rok. Uvedl to v rozhovoru pro dnešní Mladou frontu Dnes (MfD). Podle něj bude mít na Česko větší dopad krize světové a evropské ekonomiky. Kalouskovi totiž kvůli bankovní krizi nemusí vyjít čísla ve státním rozpočtu o desítky miliard korun.
"Nepředpokládám žádnou katastrofu, ale nemohu vyloučit, že příjmy (státu) nebudou zcela naplněny a některé plánované výdaje budeme muset omezit," řekl k výhledům pro příští rok Kalousek.
Ministerstvo financí (MF) předložilo v minulých dnech vládě státní rozpočet na rok 2009, který počítá s velkým ekonomickým růstem země - téměř o pět procent. Ten má zajistit vysoké příjmy rozpočtu, díky nimž se zase pokryjí obří výdaje. Od té doby se naplno projevila finanční krize na světových trzích a ekonomika "eurozóny" zpomalila. Rozpočet však vznikl už v polovině roku.
Navrhovaný státní rozpočet představuje deficit veřejných financí ve výši 1,6 procenta HDP, což je pod tříprocentní hranicí požadovanou pro přijetí eura. Původní výdaje rozpočtu MF naplánovalo na 1,151 bilionu korun a příjmy na 1,113 bilionu korun. Pro letošní rok je naplánován schodek 71,3 miliardy korun. Loni stát hospodařil s deficitem 66,4 miliardy korun.
Podle ekonomů může ekonomika příští rok dosáhnout růstu zhruba do čtyř procent, což by znamenalo propad příjmů v řádu desítek miliard korun. Stát totiž počítal, že výdaje státu přes bilion korun pokryjí velké příjmy dané rychle rostoucí ekonomikou, a to o 4,8 procenta příští rok a o 5,2 procenta v dalších dvou letech. Inflace by proti nynějším šesti procentům měla klesnout jen na 2,9 procenta, uvedl deník.
"Jestli jsme tyto indikátory v polovině roku považovali za konzervativní, tak nyní je musím označit za příliš optimistické. Vývoj ekonomického cyklu je rychlejší než legislativa," poznamenal Kalousek. Podle něj však čísla, na nichž rozpočet stojí, nejsou "mimo realitu".
Ministr odmítl úvahy, že by chtěl v rámci úspor v rozpočtu škrtnout 15 miliard korun na podporu stavebního spoření. "To je nesmysl. Ale diskutujeme i s Českou národní bankou o nějakém vyváženém modelu," podotkl s tím, že tento model by měl stavební spoření alespoň srovnat s výhodností ostatních produktů, které stát podporuje. To je podle něj třeba penzijní či kapitálové spoření, napsala dnešní Mladá fronta Dnes.