AKTUALIZOVÁNO (13:25):
Existuje vážná hrozba, že se fiskální problémy Řecka přelijí do dalších zemí eurozóny, varuje německý guvernér a člen Evropské centrální banky Axel Weber. „Platební neschopnost Řecka by v současné velmi křehké situaci představovala významné riziko pro stabilitu měnové unie a finančního systému,“ uvedl ekonom, který tak zároveň ospravedlnil příspěvek Německa do záchranného balíku, o němž má tamní parlament do konce týdne rozhodnout.
Riziko řecké nákazy pro Evropu připustil i šéf Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahn. Dodal, že se nebezpečí týká menších zemí, největším ekonomikám Německu a Francii reálně nehrozí. Podle Strauss-Kahna může být uvolňování dohodnuté finanční pomoci v průběhu zastaveno, nebude-li Řecko dodržovat sjednaná úsporná opatření. Šéf fondu podotkl, že plnění plánu řeckých úspor bude každé tři měsíce monitorováno.
"Riziko nákazy existuje vždy," řekl Strauss-Kahn. "Mluví se o Portugalsku, to ale podniká příslušná opatření a jiné země jsou v mnohem pevnější pozici," dodal. Ekonom svými vyjádřeními již dříve uklidňoval nervozitu kolem ekonomik Portugalska a Španělska, které podle něj nelze „házet do jednoho pytle“ s Řeckem, jelikož tyto země měly před krizí udržitelnou fiskální situaci. Odmítl také spekulace o tom, že by jakákoli země měla opustit eurozónu s tím, že to by znamenalo „konec eura“.
Zástupci eurozóny a MMF se o víkendu dohodli, že Řecku poskytnou financování na další tři roky v celkové výši 110 miliard eur, z níž 80 miliard poskytnou země platící eurem. Německo chystá příspěvek ve výši 22,4 miliardy eur, jehož poskytnutí již schválila spolková vláda, návrh zákona má do pátku projednat parlament.
V souvislosti s probíhajícím jednáním varovala dnes před šířením finanční nákazy i německá kancléřka Angela Merkelová, když v německém parlamentu prohlásila, že v této nejvážnější krizi eurozóny za 11 let její existence je v sázce budoucnost Evropy. "Celá Evropa nyní vzhlíží k Německu, bez nás nemůže dojít k žádnému rozhodnutí," cituje Merkelovou list Financial Times. Kancléřka byla mnohými kritizována za to, že svým váháním se schválením pomoci řeckou krizi prohloubila. Kancléřka si však na druhou stranu proti odporu Francie a Evropské centrální banky vynutila účast MMF, který dokáže sjednané podmínky u dlužníků účinně kontrolovat a vynucovat.
Podle dřívějšího německého návrhu měly však na pomoc Řecku přispět i země mimo eurozónu. Německo přišlo v únoru s plánem rozložit zátěž plynoucí z půjčky Řecku nikoliv pouze mezi 16 zemí eurozóny, nýbrž mezi všech 27 členských států EU, uvedl podle dnešních Lidových novin zdroj, který si přál zůstat v anonymitě. Podle návrhu měla být celková suma pomoci rozdělena mezi jednotlivé státy EU podle jejich podílu na základním jmění Evropské centrální banky. Uvažovalo se přitom, že na pomoc Řecku bude pro letošní rok vyčleněno maximálně 25 miliard eur. Na Českou republiku by z této sumy připadalo 369 milionů eur, tedy zhruba 9,5 miliardy korun. Kdyby se ale příspěvek počítal z nakonec odsouhlasených 80 miliard eur, které Řecku mají poskytnout země eurozóny, přispěla by ČR 30 miliardami korun. Protože navíc na pomoc Řecku přispěje i MMF, kterému ČR zaplatila téměř 26 miliard korun, celkové náklady ČR by se v takovém případě mohly vyšplhat až na 56 miliard korun.
Kdyby Česká republika byla členem eurozóny, dosáhl by podle výpočtu Davida Marka, hlavního ekonoma Patria Finance, její příspěvek na pomoc Řecku 1,89 miliardy eur, tedy asi 48,76 miliard korun (více zde).
(Zdroj: Bloomberg, Financial Times, čtk, LN, MediaFax)