Aktualizováno (16:49) Evropská unie omezí výplaty bonusů bankéřům. Europoslanci dnes schválili změny, podle nichž manažeři či obchodníci finančních institucí budou moci získat v hotovosti a hned maximálně 30 procent odměny. Vyplácení části bonusu bude navíc muset být rozloženo na několik let. V platnost by měla opatření vstoupit od počátku příštího roku.
V případě běžných bonusů se pozdržení výplaty bude týkat nejméně 40 procent odměny, a to na dobu nejméně tří až pěti let. U velkých bonusů se bude vztahovat dokonce na 60 procent částky.
Nová pravidla a odložení výplat odměny, která jde na rámec běžného platu manažerů, mají za cíl, aby si tito lidé uvědomili rizika a možné dopady jejich rozhodnutí i v dlouhodobějším horizontu. Právě obchody s vysokým rizikem se podílely na vzniku nedávné finanční krize, kvůli níž musela řady zemí přijít bankám v potížích na pomoc z peněz daňových poplatníků.
V případě velkých bonusů v hotovosti získají bankéři jen maximálně pětinu, přičemž bude na národních dohledových orgánech rozhodnout, jak vysoký je "velký bonus". Zbytek jim bude vyplácen třeba v akciích nebo ve formě podmíněného kapitálu, který se bude uvolňovat až podle toho, jak se bude firmě dařit.
Na pravidlech se europoslanci už předem dohodli i se zeměmi EU, jejichž souhlas je pro případný vstup v platnost rovněž nezbytný. Ty o nové úpravě budou rozhodovat zřejmě již příští týden na jednání ministrů financí v Bruselu. To už bude však jen formální potvrzení předchozí dohody. Pro dnes hlasovalo 644 poslanců, zatímco 25 bylo proti a 16 se zdrželo.
Podle Jakuba Haase z tiskového oddělení českého ministerstva financí již implementace této směrnice EU do českého právního řádu začala, nyní je třeba novelizovat zákon a příslušnou vyhlášku ČNB. "V současné době je dokončováno projednání příslušného návrhu zákona v Legislativní radě vlády. Příslušný návrh novely vyhlášky ČNB byl předložen do mezirezortního připomínkového řízení," uvedl Haas.
Pravidla budou přísnější v případě bank, které získaly pomoc od státu kvůli krizi. Platit budou i pro zahraniční banky, které v EU působí, i pro pobočky bank z EU v zemích mimo území bloku. Na jejich základě si každý ústav musí také stanovit maximální limit pro výplatu bonusů, ten pak musí být úměrný výši platů. Dohlížet na to budou dohledové orgány v dané zemi.
Odsouhlasené podmínky pro bonusy jsou o poznání přísnější a hlavně přesněji vymezené než doporučení, na nichž se dohodla skupina G20. Vůbec poprvé budou bankovní bonusy spadat do působnosti pravidel EU týkajících se kapitálu bank.
Vlády a daňoví poplatníci pomohli bankám podporou 3,9 bilionu eur (zhruba 99,6 bilionu Kč), uvedla parlamentní zpravodajka v této věci a socialistická europoslankyně Arlene McCarthyová. "Jen v samotné Británii podpora byla 1,2 bilionu liber - tedy téměř stejně jako roční HDP," doplnila a kritizovala banky za navyšování bonusů i přes krizi a tíživou situaci. "Bankéři nepřistoupili k patřičné akci, takže děláme práci za ně, aby se navrátila důvěra a jistota do našeho bankovního systému," dodala.
Pravidla se budou vztahovat i na důchody formou bonusů. "Mimořádné důchodové platby musí být drženy ve formě instrumentů, jako je podmíněná kapitál, který spojuje jejich konečnou hodnotu s celkovou kondicí bank. Tím se vyhneme situacím, podobných těm z poslední doby, kdy někteří bankéři odešli s bohatými důchody bez ohledu na to, jaké krizi jejich banka čelila," uvedl parlament v prohlášení.
Odložení se naopak dočkalo důležité hlasování o nové podobě finančního dohledu v Evropské unii. Zatímco národní vlády chtějí, aby jim zůstala možnost zablokování rozhodnutí nových unijních dohledových orgánů, zákonodárci požadují pro nové úřady prakticky neomezené pravomoci. Členské státy a europoslanci se již několikrát pokusili svoje postoje sladit, ale jednání vždy skončila neúspěchem, naposledy v noci na úterý. Pokud by Evropský parlament dnes legislativní změny schválil, zřejmě by tak definitivně zablokoval cestu k dohodě. Shoda obou stran by přitom umožnila, aby nová podoba finančního dohledu vstoupila v platnost začátkem příštího roku.
Odklad hlasování umožní, aby jednání pokračovala i během letních prázdnin a definitivní souhlas mohli europoslanci případně vyslovit v září, tedy ještě s velkou rezervou před rokem 2011. Velké poslanecké kluby nicméně trvají na tom, aby členské státy neměly v budoucnosti právo veta. "Parlament je připravený jednat, ale stále zastává názor, že evropské dohledové orgány musí být vybaveny odpovídající mocí, aby mohly v budoucnosti zabránit případným krizím. Míč je nyní na straně členských států," uvedla v tiskové zprávě lidovecká frakce, která je v Evropském parlamentu vůbec největší.