Zahraniční dluh České republiky v letošním druhém čtvrtletí vzrostl o 255,9 miliardy korun na 6,1 bilionu korun. To představovalo 69,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Meziročně byl dluh o 739,8 miliardy koruny vyšší, vyplývá z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Většinu zahraničního dluhu tvořily závazky soukromého sektoru, které ve sledovaném období činily 76,3 procenta celkové zahraniční zadluženosti. Zbývajících 23,7 procenta byl dluh veřejného sektoru, do kterého spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.
V sektoru vládních institucí stoupl v druhém čtvrtletí zahraniční dluh o 13,1 miliardy korun, sektor se tak na celkovém dluhu podílel 14,9 procenta. Zahraniční dluh bankovního sektoru včetně ČNB stoupl o 141 miliardy a jeho podíl na celkové zadluženosti činil 41,6 procenta. Zadluženost u ostatních sektorů se zvýšila o 101,8 miliardy, což centrální banka odůvodnila nárůstem půjček a obchodních úvěrů ostatních sektorů vůči majetkově nepropojeným podnikům ze zahraničí, závazků z dluhových cenných papírů a mezipodnikových půjček. Podíl ostatních sektorů na celkovém zahraničním dluhu ke konci druhého kvartálu dosáhl 43,5 procenta.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů byly nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady od nerezidentů a půjčky od zahraničních mateřských, sesterských a dceřiných společností. V souhrnu na ně připadlo 55,3 procenta zahraničního dluhu, uvedla banka. Doplnila, že v časové struktuře zahraničního dluhu zaujímaly 49,1 procenta z celkových dluhových pasiv závazky s původní splatností delší než jeden rok.