Aktualizováno Vláda Angely Merkelové zvažuje, jak pomoci Řecku s restrukturalizací státního dluhu, uvedl dnes německý deník Die Zeit bez odkrytí zdroje informací. Plán Německa by mohl řecké vládě umožnit skupování vydaných dluhopisů s pomocí peněz z evropského záchranného fondu (EFSF) za „příznivých úrokových podmínek“, cituje ze zprávy německého deníku agentura Bloomberg. Výměnou za další peněžní prostředky bude však údajně Německo od Atén vyžadovat nové přísliby snižování schodků veřejných financí a státního dluhu.
Možnost získání financování pro zpětný odkup řeckých dluhopisů hodlá údajně německá vláda zařadit do balíčku opatření, který chce Německo prosadit na summitu Evropské unie naplánovaném na 24. a 25. března 2011. Kompletní soubor opatření by podle názoru ministra financí Wolfganga Schäubleho měl řešit limity reálné kapacity záchranného fondu s ohledem na jeho komplexní systém garancí. Jeden z pěti ekonomických poradců německé vlády, profesor univerzity ve Freiburgu Lars Feld, uvedl, že Německo by si mělo začít vyčleňovat fondy pro případ řeckého bankrotu. "Nevěřím, že země se se svými dluhy dokáže vypořádat bez krácení závazků (tedy restrukturalizace). Pak přijdou ke slovu německé garance," uvedl pro list Handelsblatt.
Zpráva německého tisku se okamžitě projevila na řeckých dluhopisech. Výnos 10letého dluhopisu vzrostl o 35 bazických bodů nad 11,6 procenta, spread vůči německým bundům se shodnou splatností se rozšířil o 31 bazických bodů na 8,64 procenta. Řecká vláda zprávu Die Zeit ústy svého tiskového mluvčí záhy odmítla s tím, že se žádné diskuse o restrukturalizaci dluhu nevedou a pozice vlády se nijak nemění. Německé ministerstvo financí záhy také odmítlo, že by pracovalo na plánu restrukturalizace řeckého dluhu.
Zdroje agentury Reuters v Bruselu nicméně uvedly, že činitelé německého ministerstva financí posuzují několik scénářů, jak by situace vypadala, kdyby Řecko z nějakého důvodu bylo nuceno vyhlásit moratorium na splátky státního dluhu, anebo by muselo dluhy restrukturalizovat. Němce prý zajímá hlavně dopad na jejich banky.
Jeden ze zdrojů řekl, že úředníci na německém ministerstvu posuzují také to, jak by restrukturalizace řeckých dluhů ovlivnila stabilitu eurozóny. K žádným závěrům se ale podle něj zatím nedošlo. "Začali uvažovat o nemyslitelném, posuzují náhradní plán, který by je připravil na restrukturalizaci řeckého dluhu," řekl zdroj blízký německému ministerstvu. "Není to něco, co by chtěli, ale něco, co vnímají. Byli by nepřipraveni na dopady (restrukturalizace) na bilanci jejich vlastních bank. Začali zkoumat, co říká řecká ústava," dodal zdroj.
V lokální televizi Skai TV řecký vicepremiér Pangalos v tomto týdnu připustil, že Řecko uvažuje o restrukturalizaci celého svého vydaného státního dluhu formou prodloužení jeho splatnosti s tím, že tuto cestu preferuje před restrukturalizací formou odpisu části dluhu soukromých věřitelů. Druhý muž řecké vlády uvedl, že jednání o prodloužení splatnosti se tedy nemají týkat jen záchranného úvěru od EU a MMF v rozsahu 110 miliard eur, ale celého dluhu země. Řecko podle něj bude muset přikročit k dosud odmítané restrukturalizaci dluhů, avšak v žádném případě to podle něj neznamená vyhlášení platební neschopnosti. "Mohli byste se zeptat - "není to ta restrukturalizace?" Technicky ano, avšak v tom smyslu, že nebude nikdy žádný pochyb o našem závazku splatit dluh a splatit všechno, co dlužíme," řekl Pangalos v řecké televizi Skai TV. Řecká vláda dosud možnost restrukturalizace dluhu u soukromých věřitelů odmítala a připouštěla jen změnu podmínek úvěru od EU a MMF. Vyjádření vícepremiéra je první připouštějící i změnu u dluhu drženého soukromými investory.
Řecku končí nouzové úvěry EU/MMF v roce 2013 a následně by je mělo začít splácet. Vládnou však obavy, že Atény se do té doby nebudou schopny vrátit plnohodnotně na finanční trhy, protože výnosy jeho vládních dluhopisů jsou stále blízko rekordních krizových úrovní. Jak EU, tak i MMF již vyjádřily ochotu prodloužit Řecku splatnost svých půjček. Právě finanční pomoc ale řada ekonomů a analytiků označuje za zásadní překážku k řešení skutečného problému, kdy Řecko není schopno samostatně obsluhovat dluh na úrovni řádově 120 procent HDP, jehož objem má dle prognóz do roku 2014 nabobtnat až na 165 procent HDP.
(Zdroj: Bloomberg, čtk, Skai TV, The Economist)