Návrhy na restrukturalizaci řeckého dluhu vyvolaly ostrou roztržku mezi Evropskou centrální bankou a ministry financí eurozóny. Šéf centrální banky Jean-Claude Trichet při posledním zasedání opustil jednání, když šéf ministrů financí a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker začal hovořit o možné změně struktury řeckého dluhu. Píše o tom deník Financial Times.
Trichet však nezůstal jen u demonstrace svého nesouhlasu a pohrozil, že v případě restrukturalizace, jejíž mírnější podobu politici nazývají reprofilace, Evropská centrální banka odmítne nakupovat jakékoliv nové dluhové nástroje, které Řecko vydá. To by v podstatě znamenalo, že se ECB odmítne účastnit případné dobrovolné restrukturalizace a odmítne přistoupit na ztráty plynoucí z neplnění řeckých závazků. Centrální banka má řecké dluhopisy za zhruba 50 miliard eur, což je jeden z největších objemů v celé EU.
ECB podle Tricheta navíc odmítne poskytnout kapitál řeckým bankám, které by se v případě restrukturalizace ocitly v obrovských problémech. Ratingové agentury by totiž i mírnou formu změny struktury dluhu považovaly za bankrot a všechny řecké cenné papíry by okamžitě ohodnotily ratingem "C". Pro centrální banku by tak nebyly dále přijatelné. "To v podstatě znamená, že ECB bojkotuje Junckerův hloupý plán," píše analytický internetový server Eurointelligence, podle nějž by v případě takového scénáře Řekové během několika dní opustili eurozónu a vrátili se k drachmě.
Trichet není jediným představitelem centrální banky, který ostře odmítá úvahy ministrů financí eurozóny. Podle Jürgena Starka, člena výkonné rady ECB, by restrukturalizace zlikvidovala kapitál řeckých bank a dluhopisy země by nadále nebyly pro nikoho přijatelné. Jeho kolega Lorenzo Bini Smaghi kritizuje země eurozóny za termín "měkká restrukturalizace", podle něj jde jen o prázdný slogan. "Když přihlédneme k tomu, jak finanční trhy pracují, každý by se měl nad používáním bezvýznamných frází zamyslet, protože Řecko za to zaplatí," řekl.
Samotné Řecko se pojmu restrukturalizace úplně vyhýbá a nyní se soustředí na jednání s Mezinárodním měnovým fondem a EU o uvolnění další části z přislíbené finanční pomoci, přestože hospodaření země se vládě vymyká z rukou. V zemi působí společná mise MMF a EU, které se podle řeckého deníku Kathimerini dostalo ujištění, že vláda zdvojnásobí objem úsporných opatření pro letošní rok ze třech miliard eur na celkem šest miliard eur. Nové úspory mají zahrnovat další propouštění státních úředníků a zmrazení náboru nových. Podle řeckého premiéra Jorgose Papandrea by státní správu mělo opustit až 150.000 lidí.