Téměř půl roku trvající období, kdy se průmyslové podniky v eurozóně mohly těšit z přílivu nových zakázek, skončilo. Poprvé od října loňského roku statistici v březnu zaznamenali, že zakázek ve srovnání s předchozím měsícem ubylo. Index, který objem zakázek zachycuje, se meziměsíčně propadl o 1,8 procenta, v celé Evropské unii pak o 1,9 procenta. Novináře o tom informoval Eurostat.
Trh samotný propad nepřekvapil, nečekané je ovšem jeho tempo. Ekonomové čekali v případě eurozóny propad o 1,3 procenta a meziroční růst o 12,8 procenta. "Březnový propad průmyslových zakázek musíme hodnotit velmi opatrně, ale existují známky, že až dosud velmi svižný výrobní sektor by mohl mít největší boom za sebou," řekl agentuře Reuters Howard Archer ze společnosti IHS Global Insight.
Podle něj možnou změnu naznačují i výsledky květnového průzkumu nákupních manažerů, které byly o něco méně optimističtější než v posledních měsících. "Pro výrobce v eurozóny by mohl být život zase o něco těžší," dodal. Průmysl by mohla negativně poznamenat oslabující domácí poptávka, za níž mohou úsporná opatření vlád a vyšší inflace, či vyšší vstupní náklady a určité oslabení zahraniční poptávky. "Dodavatelský řetězec navíc trpí výpadky kvůli událostem v Japonsku, což se týká především aut," doplnil Archer.
Na propadu se projevil především vývoj v Německu, tedy v největší unijní ekonomice, kde objem zakázek v březnu poklesl o 3,4 procenta. Sestup zaznamenalo celkem 13 členských států evropské sedmadvacítky, růst naopak devět z nich včetně České republiky, kde zakázky meziměsíčně vzrostly o 1,5 procenta. Ve zbytku států nejsou statistiky zatím známé.
Suverénně největší propad zakázek zaznamenaly Dánové, kde se index nových průmyslových zakázek ve srovnání s předchozím měsícem sesunul o 22,3 procenta. Významný propad ale vykázalo i Irsko (-13,0 procenta) a Portugalsko (-8,4 procenta), tedy země, které poměrně nedávno musely požádat mezinárodní společenství o finanční pomoc.
Po odečtení výroby lodí, železničních vozidel a kosmického materiálu by byl meziměsíční propad o něco menší a činil by 1,1 procenta v eurozóně a 1,2 procenta v celé EU, protože tento sektor má tendenci ke značným výkyvům, které negativně ovlivňují celkovou statistiku.
Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zakázky v zemích platících evropskou jednotnou měnou i v evropské sedmadvacítce rostly, v eurozóně o 14,3 procenta a v celé Evropské unii o 11,3 procenta.