Protikorupční odbor španělské prokuratury zahájil vyšetřování zestátňované bankovní společnosti Bankia, která je nyní v centru španělské bankovní krize. Sdělil to mluvčí úřadu. Bankia minulý měsíc požádala vládu o finanční záchranu a současný krok je další komplikací v prosazení tohoto plánu.
Vyšetřování by podle mluvčího mělo zjistit, zda banka udělala něco nelegálního, z čeho ji obviňují zejména skupiny rozhořčených drobných akcionářů. Ti nyní organizují veřejné protesty a sbírky na podání hromadné žaloby proti vedení BFA, mateřské firmy Bankie, a proti jejímu bývalému šéfovi Rodrigu Ratovi, který nedávno odešel z funkce, těsně předtím, než banka požádala o státní pomoc.
Bankia vznikla loni spojením několika menších regionálních spořitelen, které jsou nejslabším článkem bankovního sektoru v zemi. V létě vydala akcie na burze a pod vlivem agresivní reklamní kampaně si je koupilo velké množství drobných investorů. Nyní jim hrozí, že ztratí i zbytek svých investic, protože vláda chce banku převzít za pomoc celkem 23,5 miliardy eur (asi 600 miliard Kč) na pokrytí většiny ztrát.
Vláda nemá na podporu Bankie a dalších bank peníze a pomýšlela na to, že je získá emisemi dluhopisů. V poslední době se ale výnosy španělských dluhopisů přiblížily ke kritické hranici sedmi procent, nad níž už o mezinárodní finanční pomoc požádaly Řecko, Irsko a Portugalsko. Madrid se snaží, aby EU umožnila ohroženým bankám čerpat pomoc přímo ze záchranného fondu eurozóny ESM, a odmítá požádat o oficiální pomoc, s níž jsou spojeny přísné podmínky.
Příprava hromadné žaloby vyvíjí tlak na politiky, aby zahájili vyšetřování Bankie v parlamentu, dvě hlavní politické strany se tomu ale vyhýbají. Rato byl ministrem financí za předešlé vlády nynější vládní Lidové strany, zatímco prodej akcií Bankie se odehrál za vlády nyní opozičních socialistů.
Bankia je čtvrtou největší bankou ve Španělsku a ve správě má zhruba deset procent vkladů celého bankovního sektoru. Je rovněž druhým největším hypotečním ústavem v zemi.
Na Španělsko se nyní zaměřuje největší pozornost investorů, kteří se obávají eskalace dluhové krize v eurozóně. Potíže bank spolu s fiskálními problémy vlády a autonomních oblastí mohou srazit zemi do krize a donutit ji k přijetí finanční pomoci, což prosazuje hlavně Německo.