Zástupci mezinárodních partnerů Řecka, kteří před časem schválili masivní finanční pomoc pro Atény, by se měli brzy vrátit do Řecka. Jednat by tam měli o úsporných škrtech i o možných úpravách podmínek spojených s uvolněním peněz ze záchranného balíku půjček. Vyplynulo to z vyjádření šéfa Euroskupiny Jeana-Claudea Junckera po dnešní schůzce ministrů financí zemí eurozóny v Lucemburku.
Záchranný fond eurozóny EFSF také do konce června podle Junckera uvolní zbývající jednu miliardu eur z první části půjčky, kterou partneři Aténám odsouhlasili.
Juncker očekává, že zástupci takzvané trojky, tedy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB), by mohli být novou řeckou vládou pozváni již v pondělí. Následovat by pak měla další mise, která by mohla vést ke změnám v podmínkách, které partneři Atén dali výměnou za souhlas s balíkem půjček ve výši 130 miliard eur.
Podmínky pro poskytnutí peněz obsahují množství nepopulárních a tvrdých rozpočtových škrtů a reforem, které se bezprostředně dotýkají života běžných Řeků a proti nimž také Řekové v minulých týdnech masivně protestovali v ulicích. Tato otázka byla i jedním z klíčových témat nedávných mimořádných parlamentních voleb. V nich nakonec strany podporující záchranný plán a jeho podmínky získaly dostatek hlasů pro sestavení vlády.
Partneři Řecka zdůrazňovali, že je nezbytné, aby Atény dostály svým závazkům. Odmítali také nějakou zásadní změnu dohodnutých podmínek. Současně ale od nich zaznívala ochota jednat o možných drobnějších úpravách, například pokud jde o harmonogram reforem.
Kromě Řecka se ministři bavili i o připravované pomoci Španělsku kvůli problémům v tamním bankovním sektoru. Madrid už avizoval, že bude chtít od partnerů pomoc pro své banky. Formálně by o to měl požádat v příštích dnech. Eurozóna tento krok od Španělska čeká do pondělí.
O konkrétních podmínkách záchranného balíku by ministři mohli podle eurokomisaře pro hospodářské záležitosti rozhodovat na příštím zasedání, které je plánováno na 9. července.
Zatím není přesně známa suma, jakou by měl nakonec Madrid pro své banky dostat. Už dříve eurozóna uvedla, že je ochotna mu poskytnout až 100 miliard eur. Čekalo se nicméně na výsledky nezávislého auditu a další analýzy.
Podle dnes zveřejněného auditu, který provedly konzultační společnosti Roland Berger a Oliver Wyman, by španělské banky mohly potřebovat finanční injekci v rozmezí 51 až 62 miliard eur (v přepočtu asi 1,3 až 1,6 bilionu Kč). Z těchto čísel bude vláda vycházet při stanovení přesné výši požadované pomoci.
Půjčky podle Junckera půjdou nejprve z dočasného fondu EFSF. Až začne fungovat trvalý záchranný fond ESM, půjdou peníze z něj.