Provoz obou výrobních bloků Jaderné elektrárny Temelín byl v roce 2011 přes zvláštní události a technické problémy, zejména v nejaderné části elektrárny, bezpečný a spolehlivý. Píše se to ve výroční zprávě Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). K nejzávažnějším problémům patřilo zaplavení ochranné schránky reaktoru na druhém výrobním bloku, neplánované rychlé ostavení prvního reaktoru a porucha monitorovacího systému ve skladu vyhořelého paliva.
V Jaderné elektrárně Temelín loni provozovatel (ČEZ) evidoval a vyhodnotil 216 událostí. Z nich 64 bylo klasifikováno jako významné. Celkem 17 událostí SÚJB hodnotil podle mezinárodní stupnice INES stupněm nula (odchylka) a jedna událost stupněm jedna (anomálie), přičemž INES jich má osm - od nuly po sedmičku, jíž se označuje velmi těžká havárie.
Nejdéle, asi půl roku, se experti zabývali neplánovaným odstavením reaktoru na druhém bloku. Jeho ochranná schránka (kontejment) byla 6. září zaplavena radioaktivní vodou asi do výšky 30 centimetrů. Pronikla tam z bazénu skladování vyhořelého paliva na prvním bloku přes nefunkční zpětnou klapku na trase spojující oba bloky. Odstávka trvala deset dnů. Zaplavením se nepoškodilo zařízení, nevznikla kontaminace lidí ani neunikly radioaktivní látky do životního prostředí. Po postupném odčerpání vody byly dekontaminovány všechny zaplavené vnější povrchy na povolené hodnoty.
"Příčinami události bylo především nevhodné nastavení tras z hlediska počtu bariér proti úniku média, nedostatky v systému řízení prací, nedostatky v systému údržby, nedostatky provozní dokumentace s ohledem na vazbu mezi bloky a nedostatky výkonu obsluhy 1. bloku při sledování stavu systémů při přečerpávání média," píše se ve zprávě SÚJB. Úřad událost nakonec klasifikoval podle INES stupněm 1.
V roce 2011 nastalo v Temelíně také jedno neplánované automatické rychlé odstavení reaktoru 1. bloku v důsledku lidské chyby. Po odstávce jednoho hlavního cirkulačního čerpadla pro opravu řídicího systému a výpadku dalšího z hlavních cirkulačních čerpadel byl blok v provozu na 40 procent nominálního výkonu pouze se dvěma těmito čerpadly. Do vzniklého prostoje byla operativně naplánována pravidelná zkouška pohyblivosti rychločinných armatur na hlavním parovodu. Zkouška jedné z nich byla neúspěšná a bylo nutné seřídit koncové vypínače, přičemž chybou pracovníků došlo k jejímu neočekávanému uzavření. Protože šlo o parovod příslušný ke smyčce s pracujícím čerpadlem, bylo nutno i toto odstavit (v provozu zůstalo jediné). Tím došlo k projektovému automatickému rychlému odstavení reaktoru. Událost byla hodnocena podle stupnice INES stupněm 0.
V jednom případě byly loni v Temelíně porušeny limity a podmínky. Ve skladu vyhořelého paliva nebyla v důsledku poruchy zobrazovacího zařízení monitorovacího systému obalového souboru předávána po dva dny do nadřazeného informačního systému aktuální data o stavu obalových souborů pro skladování vyhořelého jaderného paliva. Zpětně bylo vyhodnoceno, že sledované limitní parametry nebyly překročeny. Na vzniku události se spolupodílely lidský faktor, závada zařízení a nedostatky projektu a dokumentace. Událost byla hodnocena podle INES stupněm 0.
V elektrárně se loni uskutečnily dvě plánované odstávky spojené s kontrolami a úpravami zařízení. Dosavadní provozní zkušenosti prý potvrzují očekávání, že zavedení nového typu jaderného paliva povede ke zvýšené provozní bezpečnosti. Loni dozor zjistil celkem sedm netěsných palivových souborů. Zavezeny byly do bazénu vyhořelého paliva.
Počet událostí a automatických rychlých odstavení (ROR):
| INES O | 24 | 19 | 23 | 16 | 17 |
| INES 1 | 2 | 1 | 3 | 0 | 1 |
| ROR | 2 | 0 | 0 | 0 | 1 |