Aktualizováno Řecko odejde z eurozóny, je si jistý nejznámější ekonom v Německu Hans-Werner Sinn. Krátce před úterní návštěvou kancléřky Angely Merkelové v Aténách zpochybnil prezident mnichovského institutu Ifo snahy evropských politiků v čele s Merkelovou udržet silně zadluženou jihoevropskou zemi v měnové unii. Klidně se o to s kancléřkou vsadím, říká Sinn, kterému dnes v Německu vychází kniha o nástrahách evropského mezibankovního systému Target.
"Ekonomické problémy, které vzniknou z toho, že Řecko v měnové unii zůstane, jsou jednoduše neřešitelné," je přesvědčen dvaašedesátiletý profesor ekonomie, který se dlouhodobě netají skepsí ohledně setrvání Atén v eurozóně. "Politici se stále domnívají, že existuje primát politiky nad ekonomickými zákony. To je iluze. Trvale vítězí vždy ekonomické zákony. Dnešní šlamastyka je výsledkem politiky, která věřila, že je možné porušovat ekonomické zákony," tvrdí Sinn.
Nejlepší pro Řecko i pro zbytek eurozóny by tak podle něj byl odchod Atén z měnové unie, mimo níž by mohlo devalvovat svou měnu a stát se znovu konkurenceschopným. To si ale podle něj musí Řekové rozhodnout sami. "Řecko vystoupí a kancléřka Merkelová nebude mít pravdu - vsadím se s ní," prorokoval Sinn v listu Welt am Sonntag před úterní cestou Merkelové do Atén.
Tam na ni čekají nejen obtížná jednání s tamními představiteli, ale i bouřlivé protesty nespokojených Řeků. Úřady se proti nim chystají podle dnešního německého tisku nasadit na 7000 policistů. Tolik jich prý bylo v ulicích řecké metropole naposledy v roce 1999 při návštěvě tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona.
Sinn svou prognózu o budoucnosti řecké ekonomiky v eurozóně vyslovil v rámci kampaně na svou novou knihu Die Target Falle (Past jménem Target), v níž varuje před dopady stejnojmenného mezibankovního systému. Pomocí něj si mohou evropské centrální banky prakticky neomezeně půjčovat peníze a poskytovat je svým bankám za nižší úrok než na trhu. To podle Sinna využívají především instituce ze zemí nejvíce postižených současnou krizí.
U Bundesbanky se tak podle mnichovského ekonoma nahromadily pohledávky za zhruba 750 miliard eur (18,7 bilionu Kč). Pokud by se eurozóna rozpadla, nemá podle něj německá centrální banka jistotu, že Němci tyto peníze někdy uvidí zpátky.
Šéf vlivného ekonomického institutu proto volá po reformě systému Target, na jejímž základě by se tato salda musela každoročně vyrovnávat, jako to funguje v USA. Bez této reformy vidí budoucnost černě. "Buď se euro zničí nebo bude znehodnocena velká část našeho majetku," varuje Sinn. Politici i bankovní sektor ale jeho výtky vůči systému odmítají.