V případě, že by došlo na odchod Řecka z eurozóny, životní úroveň v zemi propadne během několika měsíců o 60 až 70 procent ze současné a situace bude zničující pro zbytek eurozóny, protože nelze odhadnout, kde se následná lavina zastaví. Řecký premiér Antonis Samaras to uvedl na mezinárodní konferenci Herald Tribune v Paříži s tím, že Evropa bojuje primárně svůj boj o konkurenceschopnost, promítnutý do dluhové krize, a jeho vláda se snaží Řecko kompletně změnit zevnitř a „rebrandovat“ ve světě osekáním vládních výdajů, odebíráním bariér ke vstupu do jednotlivých odvětví řecké ekonomiky a vyhlášením nulové tolerance korupci a daňovým únikům.
"Řekové v uplynulých pěti letech přišli již o 35 procent úrovně svého životního standardu. Pokud nyní opustí eurozónu, ztratí dalších 70 procent ze současné úrovně a to během nejbližších měsíců. To nemůže unést žádná společnost, to nemůže přežít žádná demokracie. Neexistuje žádné rychlé řešení, mezi která patří i odchod Řecka z eurozóny, rozpad eurozóny. Tou bolestí opětovného nabytí konkurenceschopnosti musejí projít všichni," uvedl Samaras. Pro Handeslblatt použil silné přirovnání současné situace v Řecku k pádu Výmarské republiky po první světové válce v Německu, který vedl k nástupu nacismu. "Výmarská republika byla poznamenána bitvami mezi komunisty a fašisty, dnešní Řecko je vývojem posledních let poznamenáno nástupem extrémní levice, ale co je pro zemi nové a nebezpečné, nárůstem extremismu na pravici, neonacistů," uvedl Samaras. Ti se dostali v jarních volbách do parlamentu.
Samaras uvedl, že Řecko nezbytně potřebuje uvolnění další tranše s dosud schválené pomoci a věří, že se tak stane do Summitu EU dne 18. října. V rozhovoru pro Handeslblatt uvedl, že se stávajícími zdroji země bez získání další části mezinárodní úvěrové pomoci vydrží maximálně do konce listopadu. „Další splátku potřebujeme co nejdříve,“ uvedl Samaras.
Evropská centrální banka by dle Samarase měla zvážit zmírnění podmínek u řeckých dluhopisů, které vlastní. Samaras nadnesl možnost snížení úroků či prodloužení splatnosti. To ale guvernér ECB Mario Draghi během včerejší tiskové konference poměrně jasně odmítl. „ECB opakovaně uvádí, že se nebude svými pozicemi účastnit jakékoli budoucí restrukturalizace řeckého dluhu. To by bylo přímým monetárním financováním," řekl jasně Draghi.
„Umím si také představit podobnou rekapitalizaci řeckých bank, o jaké se uvažuje v případě Španělska. Rekapitalizaci, která by nezatížila státní dluh, ale byla by provedena přímo ze zdrojů ESM. To by Řecko znamenalo výraznou úlevu," řekl Samaras.
Řecko je od května 2010 závislé na dvou záchranných plánech, které připravila Evropská unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Výměnou za úvěrovou pomoc se Atény zavázaly k výrazným rozpočtovým škrtům, jejichž součástí je například razantní omezení výdajů na obranu a zdravotnictví, a ke zvýšení daní. Řecká vládní koalice se minulý týden dohodla na základní podobě úsporných opatření v objemu zhruba 11,5 miliardy eur pro příští dva roky. Opatření jsou potřebná k získání dalších peněz z mezinárodní úvěrové pomoci, nejbližší tranše má dosahovat 31,5 miliardy eur.
Ano věřitelů ale jasné není. Naopak, MMF dává stále silněji najevo, že řecká opatření nevedou k naplnění podmínky poklesu dluhu k HDP na 120 % v roce 2020 a v takovém případě nehodlá další zdroje Řecku uvolnit. „MMF neuvolní svůj podíl na tranši Řecku, pokud se dluh země nebude vyvíjet udržitelným směrem nebo pokud ostatní věřitelé nevyjádří ochotu vzniklou mezeru vykrýt,“ uvedl mluvčí MMF. Řecká vláda v tomto týdnu spolu s rozpočtem 2013 uvedla, že dluh v příštím roce dle prognóz naroste na 179,3 procenta HDP, co čehož se promítá i výhled vývoje ekonomiky. Právě očekávání vývoje ekonomiky ze strany řecké vlády přitom MMF nejsou akceptována jako reálná, ukázaly dosavadní diskuse Trojky.
MMF, jak vyplynulo tuto středu, nesouhlasí s řeckým výhledem poklesu ekonomiky v příštím roce o 3,8 procenta, se kterým počítá rozpočet 2013 (při růstu dluhu k 179,3 % HDP), sám očekává propad o 4,5 procenta, což by změnilo parametr dluh/HDP. Rozpor je důležitý pro rozsah fiskálních opatření, které musí Řecko podstoupit pro získání dalších peněz. Delegace MMF, EU a ECB zůstane v Řecku do poloviny října a již nyní hovoří o tom, že do Summitu EU, který se uskuteční 18. října, klíčová rozhodnutí řeckým parlamentem projít nestihnou a tudíž o další pomoci Řecku znovu nerozhodne. Konečnou podobu opatření dle zdrojů z řeckých médií nebude země, tím spíš, schopna prezentovat ani na schůzce ministru financí eurozóny dne 8. října. Zdroj z EU dnes pro Bloomberg uvedl, že Summit EU nebude schopen přijmout rozhodnutí o uvolnění další části pomoci Řecku, koná se na to příliš brzy.
„Pro uvolnění úvěru potřebujeme dvě klíčové věci: udržitelnost dluhu a finanční garance, obojí najednou,“ uvedl mluvčí MMF Gerry Rice. „Plnění těchto parametrů budeme nad zprávou Trojky diskutovat s řeckou vládou a evropskými partnery,“ dodal s tím, že není schopen dát konkrétní datum, kdy padne závěr, ale „urgentnost situace je zřejmá“. Ve dnech 15. až 26. října vyrazí mise MMF do Španělska, kde chce monitorovat rekapitalizaci bank. Řecké premiéra Samarase v úterá 9. října v Aténách navštíví německá kancléřka Merkelová. Podrobnosti jejího programu v Řecku zatím nejsou připraveny.
(Zdroj: Bloomberg, Handesblatt, DPA, Kathimerini, čtk)