Cena ročního kontraktu na elektřinu na německém trhu se dnes propadla na nová minima spolu s dalším strmým poklesem cen evropských emisních povolenek, když se proti regulační záplatě pro trh s emisemi vyslovila už i Česká republika. Agentura Moody’s upozornila, že jedním z hlavních poražených v rámci toho vývoje je i energetická skupina (613,5 CZK, -0,24%). Její šéf prodejů firmy Alana Svoboda označil pokračující pokles cen emisních povolenek za důvod k preferenci uhelných elektráren.
„Klesající ceny elektřiny poškozují nejvíce evropské energetiky (14,02 EUR, 3,46%), Verbund a ,“ upozorňují analytici Moody’s ve zprávě v den, kde cena ročního kontraktu na elektřinu na německém trhu klesá o další procento a půl až na nové historické minimum 40,30 EUR/MWh.
Energetiky spoléhající více na "méně čisté" elektrárny - jako je podle Moody's například RWE, jsou dle analytiků ratingové agentury chráněny o něco více. Jelikož jejich náklady na výrobu také více klesají s klesajícími cenami povolenek.
Vývoj cen elektřiny s dodáním v dalším roce (EUR/MWh)
„Případné odmítnutí opatření pro zvýšení cen emisních povolenek by bylo zvláště negativní zprávou pro výrobce „čisté“ energie, kteří mají větší část fixních nákladů z vodních a jaderných zdrojů,“ píše se v dnešní zprávě analytiků Moody’s. Celkově by to ale byla z pohledu ratingů špatná zpráva pro všechny evropské energetiky, protože pokles cen povolenek znamená i pokles cen elektřiny na trzích, dodává Moody’s.
Jedním z důvodů dnešního poklesu cen elektřiny je právě pokles cen emisních povolenek EU až o 7 procent na 3,53 EUR za tunu CO2. Cena evropských emisí, která se odráží i v ceně elektřiny, se tak dnes dostala nejníže od minulého čtvrtka. Tehdy se v důsledku nezávazného zamítavého stanoviska průmyslového výboru Evropského parlamentu vůči návrhu Evropské komise snížit převis nabídky na trhu s emisemi oddálením prodejů části povolenek a cena emisí na chvíli propadla o celých 40 procent až na historické dno 2,81 EUR/t.
Ceny emisních povolenek se následně minulý týdne zotavily poté, co si trh zřejmě uvědomil, že rozhodnutí Evropského parlamentu není konečné. Výbor pro životní prostředí, který v parlamentu vede přípravu nové legislativy pro obchodování s emisemi, by měl o návrhu hlasovat příští měsíc. Další jednání celého Evropského parlamentu potom proběhne letos v březnu.
Postupně se k záměru EK vyjadřují jednotlivé členské země. Joachim Pfeiffer zastupující německou vládní stranu CDU Angely Merkelové se například již minulý týden nechal slyšet, že plán Evropské komise na omezení převisu nabídky emisních povolenek odkladem aukcí je „absurdní“ a poškodí německý průmysl skrze vyšší náklady.
Zástupci České republiky, Řecka a Kypru dnes podle zdrojů agentury Bloomberg vyjádřili společné obavy z dopadu návrhu EK na trh emisních povolenek. Již před rokem se proti návrhu vyjádřilo také Polsko. Tamní ministr životního prostředí Marcin Korolec již loni upozornil, že návrh Komise dává prostor pro manipulaci s trhem emisních povolenek EU.
„Pro Evropskou unii bude pravděpodobně obtížné nalézt kvalifikovanou většinu pro návrh na dočasné omezení objemu emisních povolenek nabízených v aukci,“ odhadl dnes pro Bloomberg rozložení sil v Evropském parlamentu Trevor Sikorski, analytik Barclays, a dodal, že zřejmě nebude obtížné vytvořit blokační minoritu, která návrh nepustí dál.
Pro schválení návrhu EK je potřeba, aby se v 345členém Evropské parlamentu našla kvalifikovaná většina 255 hlasů. Blokační minorita v rámci tohoto hlasování musí mít alespoň 91 hlasů. Pokud by ČR, Řecko a Kypr přidaly svých 12 hlasů (za každou ze zemí) k polským 27 hlasům, bylo by jich proti už 55. Německo, které se spíše také stavělo proti, má 29 hlasů. Ve hře je podle agenturních zdrojů dále ne od Malty (3 hlasy), Portugalska a Maďarska (po 12 hlasech).
Agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje z EU tvrdí, že pro návrh se nejspíš nakonec najde alespoň prostá majorita, když pro něj asi bude hlasovat Velká Británie, Dánsko, dále Finsko a Slovensko, a potom Španělsko, Francie a Belgie, které návrhu vyjádřily podporu již loni.
Vývoj ceny emisních povolenek (EUR/t)
Alan Svoboda, šéf divize prodeje energetické skupiny , dnes při vystoupení na energetické konferenci dle agentury Dow Jones uvedl, že firma s ohledem na nízké ceny emisních povolenek rozhodně zvažuje prodloužení živostnosti svých uhelných elektráren, které jsou nyní podle něho jediné, které vyrábějí elektřinu se ziskem.
Svoboda neupřesnil, o které uhelné elektrárny z portfolia ČEZ by se mělo jednat. "Logicky dává smysl investovat do uhelných elektráren umístěných poblíž ložisek uhlí, což se odráží v našem strategickém plánu," cituje z dnešního vyjádření šéfa divize prodeje ČEZ agentura Reuters.
Místopředseda představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák již na konci minulého týdne uvedl, že přes klesající ceny elektřiny na burzách firmě nehrozí, že by byla nucena odstavit některý ze svých výrobních zdrojů. "Díky tomu, že našimi hlavními zdroji jsou elektrárny jaderné a hnědouhelné, se toho (uzavření některých zdrojů) neobáváme," řekl Novák v pátečním rozhovoru pro ČTK.
Novák následně uvedl, že jelikož je výrobní kapacita pro letošní rok víceméně vyprodána, "cokoli se děje s cenou elektřiny roku 2013, nemá na nás žádný vliv." Podle posledních informací z listopadu ČEZ měl ke konci října předprodáno 94 procent elektřiny pro rok 2013 a 48 procent produkce roku 2014. Finanční ředitel ČEZ minulý týden dodal, že firma již má "něco prodáno" na rok 2015 a začala i s prodeji na rok 2016.
Pokles ročního kontraktu silně ovlivňuje i vývoj delších kontraktů na německé energetické burze. Cena dvouletého kontraktu na elektřinu s dodáním v roce 2015 aktuálně klesá přes půl procenta na 40,35 EUR/MWh a cena tříletého kontraktu (dodání ve 2016) klesá přes půl procenta na 40,60 EUR/MWh.
(Zdroj: Bloomberg, Dow Jones , Global Finance, Barclays, Reuters)