Rozhovory o vytvoření největší zóny volného obchodu, která by spojila půlmiliardový trh Evropské unie a třistamilionovou americkou ekonomiku, by kvůli velkým výhradám Francie mohly skončit ještě před formálním započetím. Paříž požaduje, aby z agendy jednání byl předem vyřazen segment zábavního průmyslu, do něhož spadá například filmová či hudební tvorba.
Velký tlak na uzavření transatlantické obchodní dohody, jež by podpořila rozvoj obchodu mezi oběma obřími hospodářskými bloky, vyvíjí Washington, Brusel i Londýn. Pomáhá jim Irsko, tradiční ekonomický spojenec USA, držící v prvním pololetí předsednictví EU a nastolující priority. Britové chtěli jednání s americkou stranou oficiálně spustit na nadcházejícím summitu skupiny zemi G8 v Severním Irsku.
Francie však spustila rozsáhlou kampaň na obranu toho, čemu se v jejím jazyce říká „l´exception culturelle“. Jde o mezinárodně uznávaný systém dotací, kvót a daňových úlev, který chrání místní filmové, televizní a hudební odvětví před záplavou americké produkce.
Zatímco britský premiér David Cameron a čelní představitelé Evropské komise chtějí rozhovory začít s co nejširší agendou, včetně audiovizuálního sektoru, a možnost ochrany vybraných odvětví nechat až na závěr jednání, francouzský prezident Francios Hollande považuje zachování „kulturní výjimky“ za zásadní podmínku, bez jejíhož splnění souhlas k zahájení rozhovorů nedá.
„Naše pozice je jasná. Pokud nebude audiovizuální segment vyřazen, mandát k nastartování rozhovorů nedáme. Jestli si Cameron nechce zkazit párty, bude muset Komisi přesvědčit, aby přijala francouzskou pozici. Musí si vybrat,“ sdělil vysoce postavený francouzský činitel deníku Financial Times.
Cameron chce o dalším osudu transatlantické obchodní dohody jednat dnes s předsedou Evropské komise José Barrosem, přičemž výhrady Francouzů by měly být klíčovým tématem jejich schůzky. Cameronovi na uklidnění Paříže hodně záleží. Formální spuštění vyjednávacího procesu je jedním z hlavních cílů jeho předsednictví skupiny G8.
V Bruselu je tendence k apriornímu vylučování celých odvětví z rozhovorů o zóně volného obchodu vnímána se znepokojením. Mnoho úředníků zodpovědných za vnější obchodní vztahy EU se domnívá, že Washington by mohl odpovědět recipročně.
„Audiovizuální sektor bychom z jednání s USA neměli vylučovat,“ prohlásil v květnu Barroso. Dodal ale, že bruselští vyjednavači musí dát jasně najevo, že zrušení kulturní výjimky nepřichází v úvahu.
Spojené státy oznámily, že pro zahájení rozhovorů je třeba, aby na stole byly všechny sektory. „K dosažení tak ambiciózní a všeobjímající dohody bychom neměli tabuizovat témata ještě předtím, než jednání vůbec začne,“ uvedl nejmenovaný americký činitel.
Francouzská pozice je silná. Paříži se podařilo získat podporu 16 dalších metropolí včetně Berlína, které společně zaslaly dopis Komisi. V něm se uvádí, že výjimka pro audiovizuální sektor musí být sjednána hned od začátku a musí se týkat i celého „digitálního prostředí“.
Obstrukcionismus Paříže je podporován všeobecně nízkou popularitou myšlenky evropsko-americké zóny volného obchodu mezi francouzskou veřejností. „Ve Francii z rozhovorů o zóně nikdo nadšený není. Vláda s jejich zablokováním nebude váhat,“ tvrdí zdroj z Elysejského paláce.
O tom, že rozhovory budou pravděpodobně trvat déle než avizovaný rok a půl, svědčí i intenzivní lobbistická aktivita velkých korporací v Bruselu i Washingtonu. Americké firmy tlačí na to, aby došlo k harmonizaci evropské a americké regulace, přičemž v případech, kdy jsou unijní nařízení přísnější, by mělo dojít k jejich zmírnění.
(Zdroje: FT, WSJ, Reuters)