Aktualizováno Evropská unie chce umožnit členským zemím, aby mohly subvencovat energetické koncerny při výstavbě a provozu jaderných elektráren stejně, jako nyní mohou podporovat producenty energií z obnovitelných zdrojů. Napsal to dnes německý deník Süddeutsche Zeitung s odvoláním na návrh připravované směrnice Evropské komise. Tu podle listu podporují Česko, Francie, Británie a Litva, proti je naopak Německo, které plánuje všechny své jaderné elektrárny do roku 2022 zavřít.
Návrh směrnice podle deníku označuje rozvoj jaderné energetiky za jeden z cílů EU. K jeho dosažení bude moci být použita i státní podpora na "vybudování a provoz jaderné elektrárny", stojí podle Süddeutsche Zeitung v materiálu. Směrnice má dát investorům už od počátku právní jistotu možné pomoci ze strany státu. Úřady ale budou muset například prokázat, že chystaná elektrárna je nutná k zajištění dodávek energie a že nezbytné investice do ní jsou příliš vysoké, aby je bylo možné pokrýt výhradně ze soukromých zdrojů.
Evropský komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia chce návrh směrnice předložit po letních prázdninách a schválen by měl být na počátku příštího roku. Proti jeho plánu se podle mnichovského listu už postavila německá vláda, která však vůči němu nemůže použít právo veta. Podporují ho naopak Česko, Francie, Británie a Litva, které se chystají stavět další jaderné provozy. Totéž plánují i Finsko, Slovensko, Polsko či Lotyšsko, připomněl Süddeutsche Zeitung, podle něhož je tak značně nejisté, zda se Berlín se svým postojem prosadí.
Rakouští politici dnes na zveřejnění plánu reagovali značně pobouřeně. Ministr životního prostředí Nikolaus Berlakovich podle agentura APA uvedl, že proti návrhu bude se svými spojenci bojovat "na všech úrovních". Podpořil ho i ministr průmyslu a energetiky Reinhold Mitterlehner, podle nějž se Rakousko postaví proti jakýmkoli snahám podpořit výstavbu jaderných elektráren.
V EU je podle německého listu takto zatím upravena jen podpora pro takzvané zelené energie. To souvisí s cílem unie, aby do roku 2020 pocházela pětina vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou slunce nebo vítr. EK tak nyní chce energii z jádra postavit na roveň se "zelenou". Argumentuje přitom tím, že obě jsou nízkouhlíkové.
Pokud by chtěl v současnosti některý z členských států subvencovat jadernou elektrárnu, musí o povolení v každém jednotlivém případě žádat Brusel. Prověřování těchto žádostí trvá podle Süddeutsche Zeitung obvykle velmi dlouho a investor navíc nemá jistotu, že výsledek bude kladný.
Podle listu vidí ochránci životního prostředí v chystané normě ohrožení pro německý plán úplného odklonu od jaderné energetiky. "Ohrožuje nejen německou politiku životního prostředí, ale i hospodářství," tvrdí mluvčí evropské odnože organizace Greenpeace Mark Breddy. Kritikům se nelíbí ani skutečnost, že EK nově neupravuje i otázku ručení. "Solární elektrárny musí být plně pojištěny, u jaderných ručí nadále občané," uvedl europoslanec Zelených Claude Turmes.
Předloňská nehoda v japonské jaderné elektrárně Fukušima podle něj stála 100 miliard eur, v Evropě si ale provozovatelé svá zařízení pojišťují maximálně do jedné miliardy eur. Právě po katastrofě ve Fukušimě se rozhodla berlínská vláda postupně odstavit všechny jaderné provozy v zemi.