Zásadní rozhodnutí o dostavbě elektrárny Temelín by se měla odložit. V pořadu Otázky Václava Moravce se na tom shodl odstupující ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba s odstupujícím ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Ani designovaný premiér Jiří Rusnok nepočítá s tím, že by jeho vláda tato rozhodnutí činila. Uvedl také, že se bude snažit nepřekročit schodek státního rozpočtu o více než tři procenta HDP, vytčený schodek ale nepovažuje za mantru.
"Stavět se začne někdy v roce 2018, 2019 nebo později. Několik měsíců, o které se rozhodnutí posunou, tak na strategickém záměru nic nezmění," uvedl Rusnok k Temelínu. „Dokončit jednání není nutné ultrarychle, je třeba ho dokončit dobře. Tak, aby byla co nejlepší nabídka, abychom byli ve standardním postavení, kdy budeme mít v Bruselu jasné podmínky," doplnil Kuba. Stále je podle něj při vyjednávání prostor pro snížení ceny a lepší vydefinování podmínek. Jde zejména o stanovení podpory jaderné energetiky v rámci EU. Prodloužení tendru na dostavbu Temelína v rámci měsíců může být výhodné, dodal.
Dlouhodobé závazky nemají uzavírat vlády bez důvěry Sněmovny, upozornil Kalousek. Problémem ale podle něj není to, kdo bude pro dostavbu vybrán, ale vytvoření legislativních podmínek pro podpis smlouvy, tedy přijetí zákona o garantované ceně budoucího výkupu elektřiny. Žádná vláda ani žádný parlament nebude mít do konce tohoto řádného volebního období, tedy do poloviny roku 2014, dost informací, aby mohli tento zákon přijmout, podotkl.
, jehož 70 procent akcií, vlastní stát, by měl podle původního harmonogramu vyhlásit vítěze výběrového řízení na stavbu dvou nových bloků jihočeské elektrárny letos na podzim. Dostavba Temelína by byla jednou z největších zakázek v české historii, náklady investice se odhadují na 200 až 300 miliard korun. v březnu dokončil předběžné hodnocení nabídek zájemců o Temelín a nyní jedná s americko-japonskou společností Westinghouse a s česko-ruským Konsorciem MIR.1200 o vylepšení jejich nabídek. Konečné rozhodnutí se očekávalo letos na podzim.
Nové dva bloky Temelína by měly více než zdvojnásobit výkon elektrárny ze současných 2000 megawattů. Do provozu by podle představ měly být uvedeny v roce 2025 a elektřinu by měly vyrábět 60 let.
Vláda Jiřího Rusnoka se bude snažit nepřekročit schodek státního rozpočtu o více než tři procenta HDP, uvedl také designovaný předseda vlády Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce s tím, že jeho vláda nebude měnit plány ministerstva financí, které počítají pro příští rok s deficitem 105 miliard korun a jeho podílu na HDP 2,9 procenta.
"Výdajové rámce, které schválila Nečasova vláda, jsou pro mě v pořádku. Nemá cenu, aby se zdržovala příprava rozpočtu. To je jedna z klíčových věcí," uvedl Rusnok. Ke změně návrhu rozpočtu by se musely fatálně změnit podmínky, což ale neočekává. "Naopak očekávám, že se česká ekonomika začne pomalu zvedat," dodal.
Úřednická vláda Jiřího Rusnoka chce ale vedle zvýšení minimální mzdy o 500 Kč na 8500 Kč zvýšit i platby státu za zdravotní pojištěnce, tedy za zdravotní pojištění dětí, důchodců či nezaměstnaných. Plánuje také v rámci rozpočtu zvýšit výdaje na renovaci menších silnic či mostů.
Plánovaný schodek letošního roku 100 miliard korun není podle něj žádná mantra. Už nyní ministerstvo financí odhaduje, že deficit bude nad sto miliard Kč, upozornil. "Jedna nebo dvě desetiny procenta podílu schodku rozpočtu na HDP nestojí za to, aby 'krvácela' celá odvětví nebo abychom se řítili dál do propasti," podotkl.
Proti informaci o letošním schodku převyšujícím sto miliard se ohradil odstupující ministr financí Miroslav Kalousek. "Žádnou takovou informaci jsme nezveřejnili, nevím, kde to pan premiér vzal. Jsem si jist, že přes mimořádné výdaje v souvislosti s povodněmi, podíváme-li se na čerpání v jednotlivých měsících, zvlášť velmi dobré inkaso DPH, není žádný důvod, aby nebyl schodek dodržen, pokud se bude do konce roku hospodařit odpovědně," uvedl.
Vláda Petra Nečase schválila materiály k přípravě státního rozpočtu na příští rok před dvěma týdny. Schodek rozpočtu by měl být 105 miliard korun a stejný zůstat i v dalších letech. Podle původního návrhu ministerstva financí se měl v letech 2015 a 2016 zvyšovat. Ministerstvo financí v materiálu navrhovalo zvýšit výdaje státu kvůli podpoře ekonomického růstu.
Vláda musí schválit návrh státního rozpočtu na příští rok do konce září a následně jej předložit Poslanecké sněmovně. Výdaje jednotlivých kapitol i parametry návrhu rozpočtu se mohou ještě na základě diskusí mezi resorty a ministerstvem financí změnit.
Zvýšení minimální mzdy bude podle Rusnoka určitě jeden z prvních kroků. "Zvýšení o 500 Kč je rozumný kompromis," uvedl Rusnok v OVM. Minimální mzda se nezvyšovala od roku 2007. Zvýšení minimální mzdy se podle něj týká jen naprosto okrajové části pracovního trhu. Může mít ale prý pozitivní vliv na státní rozpočet, protože je často vyplácena v odvětvích, kde je velkém rozsahu šedá ekonomika, tedy v níž lidé často dostávají část mzdy mimo zdaněné účetnictví.
Také částka plateb za státní pojištěnce podle Rusnoka nebyla dlouho valorizována. Druhým důvodem pro jejich navýšení je to, že není možné prohloubit platební neschopnost zdravotních pojišťoven či odkládání jejich plateb. Ministr financí v demisi Miroslav Kalousek (TOP 09) ovšem připomněl, že tyto peníze se musí přesunout v rámci rozpočtu, což musí schválit sněmovní rozpočtový výbor. Sněmovna by podle něj neměla vládě, která nemá její důvěru, schválit nic, tedy ani přesun těchto peněz.
V programovém prohlášení Rusnokovy vlády budou pro nastartování ekonomického růstu podle Rusnoka kroky, které navrhla Nečasova vláda pro jednání v tripartitě, tedy například zrychlení odpisů či stáže pro absolventy škol v podnicích pro získání první pracovní zkušenosti. Rusnok se vyslovil také pro některá "rychlá" opatření. "Vidím prostor v navýšení peněz pro renovace malé infrastruktury, tedy silnice druhé, třetí třídy, některé mosty. Tam je práce jako na kostele," poznamenal.
Rusnok věří, že se podaří v rámci rozpočtu získat pro tyto projekty další peníze nad původně plánované dvě miliardy Kč. Jako příklad uvedl zdroje, které pasivně spravují Lesy České republiky.
Rusnok bude dnes pokračovat v sestavování svého kabinetu. Jasno by mohl mít například o ministrech obrany, zdravotnictví a životního prostředí. Místo v čele toho ministerstva nabídl viceprezidentovi Svazu průmyslu a dopravy Radku Špicarovi. Zdravotnictví by rád svěřil náměstkovi Fakultní nemocnice Motol Martinu Holcátovi.
Ministrem obrany by mohl zůstat Vlastimil Picek, který by tak jako jediný člen končícího koaličního kabinetu pokračoval i v nové vládě. Picek v neděli v rámci Dne ozbrojených sil vyslovil přání, aby splnil všechny úkoly, které si na obraně vytýčil. Nepotvrdil ale, zda to znamená jeho souhlas s pokračováním v ministerském křesle.
Rusnok čeká také na odpověď od Jana Kohouta a Jaromíra Schlinga, jimž nabídl návrat na ministerstva zahraničí a dopravy. Minulý týden mu na nabídku kývli Martin Pecina jako staronový ministr vnitra a někdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová (ČSSD) jako ministryně spravedlnosti. Zemědělství má vést šéf Potravinářské komory Miroslav Toman a ministerstvo kultury chce řídit bývalý šéf České televize Jiří Balvín.
(Zdroj: ČT, čtk)