Od příchodu globální ekonomické krize a bitev s regulátory v Albánii a Bulharsku je (520,8 CZK, 4,14%) nyní opatrnější, omezuje proto své ambice v zahraničí a navzdory politické krizi nadále vyjednává klíčové vládní garance výkupních cen pro Temelín. Uvedl to dnes v Martin Novák, finanční ředitel skupiny v rozhovoru pro Reuters. Potvrdil ale také, že bez jasného stanoviska nové vlády padne finální rozhodnutí o zakázce za miliardy korunu jen těžko.
„Naše jednání s ministerstvem průmyslu a obchodu pokračují a budou rozhodující pro zajištění návratnosti tohoto projektu v době, kdy evropské energetické společnosti čelí vysoké míře nejistoty,“ uvedl dnes Novák pro Reuters k dostavbě Temelína. „Je to strategické rozhodnutí státu, jestli to chce, nebo nechce,“ dodal.
Politická podpora Temelína
Vláda Petra Nečase sice včera podala demisi, ale odstupující premiér věří, že koaliční síly zemi dovedou až do předčasných voleb. I v případě nástupu levice navíc obří investice do Temelína může nalézt pochopení. „Můžu deklarovat za sociální demokracii, že jednoznačně podporujeme dostavbu Temelína,“ uvedl dnes stínový ministr financí Jan Mládek z ČSSD při dnešním vystoupení na tiskové konferenci jednoho z uchazečů o dostavbu, česko-ruského Konsorcia MIR.1200. Podle něj je na potřebě dostavby Temelína shoda i mezi ostatními parlamentními stranami.
„Dostavba jaderné elektrárny Temelín by se mohla stát vhodným prorůstovým opatřením, které podpoří růst zaměstnanosti v České republice,“ dodal dnes Mládek. Nicméně připustil, že projektu nyní nenahrávají současné ceny elektřiny. K cenovým garancím, které by kompenzovaly ztráty v případě poklesu cen elektřiny pod určitou mez (contract for difference), se stínový ministr financí staví rezervovaně. Nejprve je podle něj třeba vyřešit otázku, jak garance provést tak, aby nezvýšily deficit státního rozpočtu a zároveň nepoškodily domácnosti. "Lepší by bylo, kdyby byl ČEZ stoprocentně státní," řekl Mládek k rozhodovacímu procesu o zakázce a možných žalob minoritních akcionářů na její nevýhodnost.
Novák dnes v rozhovoru pro Reuters také opět nastolil myšlenku, že by do projektu přizval finančního partnera. Tato jednání podle něho však mohou nabrat na vážnosti teprve ve chvíli, kdy by už měl od státu zajištěné cenové garance pro nové bloky Temelínu.
Jasno o Temelínu do konce roku?
Stavba nových dvou bloků by měla více než zdvojnásobit výkon Temelína, který v současnosti činí 2000 megawattů. Náklady na stavbu se odhadují na 200 až 300 miliard korun. Elektrárna by měla být uvedena do provozu v roce 2025. O dostavbu Temelína se uchází česko-ruské Konsorcium MIR.1200 a americko-japonská firma Westinghouse. O projekt měla zájem ještě francouzská společnost Areva, tu ale loni v říjnu z výběrového řízení vyřadil. Rozhodnutí potvrdil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Areva ale podala rozklad k jeho předsedovi.
Generální ředitel skupiny Daniel Beneš před měsícem potvrdil, že plán na výběr dodavatele pro jadernou elektrárnu Temelín do konce letošního roku je stále platný. Více podrobností prý bude firma moci sdělit v srpnu, či září, až dokončí cenová jednání s potenciálními dodavateli. Pokud bude vítěz tendru známý do září, potom bude stále možné podepsat všechny smlouvy do konce roku, uvedl Beneš na konci května.
Pád vlády ale může harmonogram projektu narušit. „Lze si jen těžko představit, že bychom učinili finální rozhodnutí (o dostavbě Temelína) bez znalosti postoje majoritního vlastníka,“ podtrhl dnes nutnost politické podpory finanční ředitel . Stát totiž v této nejziskovější české společnosti vlastní téměř 70% podíl.
V současné politické konstelaci nicméně není možné počítat s žádným rychlým postupem. „Nelze očekávat, že by byly garantované ceny legislativně ukotveny do konce roku. Ale samozřejmě existuje nějaká politická představa o energetické politice,“ uvedl dnes pro HN mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž.
Člen představenstva pro strategii Pavel Cyrani potom připustil, že by změna vlády mohla způsobit průtahy některých termínů pro Temelín. „Změna vlády může vést k tomu, že se nestihnou aktuální termíny,“ uvedl Cyrani, ale dodal, že se s ohledem na celospolečenský konsensus ohledně strategické důležitosti jádra pro ČR neobává, že by měl jít celý projekt ke dnu.
Prognóza pro 2013 se (zatím) nenavyšuje
Na začátku května - zejména s ohledem na uzavření dlouhodobé smlouvy na dodávky uhlí pro Elektrárnu Počerady - revidoval prognózu pro čistý zisk za letošní rok ze 37 miliardy korun na 37,5 mld. Kč a pro zisk EBITDA z 80 miliard korun na 81 mld. Kč. Martin Novák dnes tato čísla potvrdila. „Ta čísla, která jsme uvedli, jsou nejlepšími odhady, který pro celý (letošní) rok zatím máme,“ řekl finanční ředitel .
Prostor pro vzestupnou revizi aktuální prognózy celoroční ziskovosti přesto má. V dubnu totiž oznámil uzavření smlouvy o prodeji uhelné elektrárny Chvaletice společnosti Litvínovská uhelná. Martin Novák následně na začátku května po výsledcích za 1Q13 odhadl, že prodej elektrárny Chvaletice bude mít pozitivní dopad do čistého zisku za rok 2013 těsně nad 2 mld. Kč. Transakce ještě čeká na schválení regulátorem.
Pokud jde o zahraniční akvizice, ty podle Nováka sice po nástupu globální krize a problémech v Albánii a Bulharsku upozadil, ale stále se poohlíží po možných investičních příležitostech nejen v ČR, ale i na Slovensku, v Polsku nebo v Německu. „Tyto čtyři země představují prostředí, které považujeme za mnohem bezpečnější a předvídatelnější než na Balkáně. Po významnějších investicích v zahraničí se ale nepoohlížíme, všechny síly nyní věnujeme Temelínu,“ uzavřel Novák dnešní rozhovor pro Reuters.
(Zdroj: Reuters, , ČTK, Bloomberg, MfDnes, HN)