Oživení americké ekonomiky nadále pomáhá jen úzké skupině obyvatelstva. Podle údajů tamního statistického úřadu (Census Bureau) se počet Američanů žijících v chudobě i loni držel u dvacetiletého maxima. Jedním z mála vítězství, které si v boji proti rozkladu sociální záchranné sítě může připsat administrativa prezidenta Baracka Obamy, je snížení počtu lidí bez zdravotního pojištění. Pozitivní je i fakt, že poprvé po letech loni neklesal medián příjmu a že se šíření chudoby zastavilo.
Zveřejněná data dokládají, že hospodářský růst se na životní úrovni populace dál projevuje nerovnoměrně. Stoupající ceny nemovitostí a akcií pomáhají bohatším vrstvám, zatímco spodní část příjmové pyramidy zápasí s nezaměstnaností a stagnujícími mzdami.
Podíl lidí žijících v chudobě – což znamená, že nedosáhnou na dvě třetiny mediánového příjmu – loni činil 15 %. V absolutních číslech se jedná o 46 mil. lidí. Mediánový příjem na domácnost činil 51 tisíc USD (kolem 1 mil. Kč). Oba ukazatele v porovnání s předchozím rokem nevykázaly prakticky žádnou změnu. Statisticky významný posun nezaznamenal ani Giniho index, nejrozšířenější měřítko příjmové nerovnosti. Na úrovni 0,48 bodu je nejvýš od roku 1993, což je nejzazší hranice, od níž lze data spolehlivě porovnávat. Za 20 let index vzrostl o 0,05 bodu. V Česku je zhruba o 0,20 bodu níž.
Obzvlášť těžce postihuje materiální nedostatek rodiny s více dětmi, což dokládá fakt, že mezi Američany do 18 let věku je chudobou postiženo 22 % demografické kohorty. V absolutním vyjádření jde o víc než 16 milionů dětí.
Celková míra chudoby zůstává 2,5 % nad úrovní roku 2007, kdy se americká ekonomika ponořila do dvouleté recese. Na stávající 15% úrovni se drží od roku 2010. Naposledy se ukazatel v tomto pásmu pohyboval v roce 1993. „Míra chudoby je z hlediska historického standardu stále velmi vysoká. Dobrá zpráva je, že s postupným oživením bude během následující dekády pravděpodobně klesat. Špatná zpráva je, že na návrat na úroveň roku 2007 bude podle našich projekcí potřeba víc než deset let,“ tvrdí Isabela Sawhillová z Brookings Institution.
Míra chudoby se výrazně liší mezi různými rasovými a etnickými skupinami. U bělochů, kteří nejsou hispánského původu, činí 9,7 %, zatímco mezi černošským obyvatelstvem dosahuje 27,2 %. Hispánci jsou na tom jen o něco lépe s 25,6 %. Asijcům patří druhá příčka odshora s 11,7 %
Podle Lawrence Mishela z washingtonského výzkumného centra Economic Policy Institute si od konce recese v roce 2009 polepšilo jen 5 % lidí s nejvyššími příjmy. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat i letos. Index S&P 500 od ledna připisuje 20 %. Vlastnictví akcií je přitom v USA velmi koncentrované: 1 % nejbohatších drží zhruba polovinu všech cenných papírů.
Emmanuel Saez z University of California v nedávno publikované studii zjistil, že desetina lidí s nejvyššími příjmy (nad 114 tisíc USD ročně) v loňském roce získala víc než polovinu celého národního důchodu. To je nejvyšší podíl od roku 1917, kdy se podobné statistiky začaly shromažďovat. Studie také ukázala, že 1 % lidí na vrcholu příjmové pyramidy mezi lety 2009 a 2012 zvýšilo svůj příjem o 31,4 %. Zbytku populace příjmy vzrostly o 0,4 %.
Vzrůstající nerovnost potvrdil i Obama v nedávném projevu u příležitosti pátého výročí krachu Lehman Brothers a začátku finanční krize. „Většina zisků plyne horní desetině nejbohatšího 1 % populace. Takže v mnoha ohledech se tendence směrem k ekonomice, kde vítěz bere všechno a jen malá skupina se má lépe a lépe a lépe, zatímco ostatní šlapají vodu nebo ztrácí půdu pod nohama, s recesí ještě prohloubila,“ prohlásil prezident.
Úspěch si Obama může připsat v oblasti zdravotní péče. Počet Američanů bez zdravotního pojištění klesl meziročně ze 48,6 milionu na 48 milionů, a to zejména díky zákonu z roku 2010, který mladým lidem do 26 let dovoluje zapojit se do systému s pomocí pojištění rodičů. Iniciativa, jejíž nejdůležitější části teprve vstoupí v platnost, by měla do roku 2016 podle odhadů Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) pokrýt 25 milionů dosud nepojištěných lidí.
(Zdroje: Census Bureau, CNBC, Bloomberg)