Někdy se zřejmě jen v žertu říká, že ekonomové úspěšně předpověděli devět z posledních pěti recesí. Tento vtip zaměřující se na příliš velký sklon predikovat problémy byl v posledních letech docela trefný. V podstatě od roku 2020 se totiž ve vlnách hovoří o blížící se recesi americké ekonomiky. Nejdříve v důsledku pandemických tenzí, pak kvůli obratu v monetární politice americké centrální banky. Tedy kvůli zvedání sazeb vyvolaném nepřecházející inflací. Po řadu let pak šly ruku v ruce více, či méně intenzivní úvahy o recesi na straně jedné a pokračující odolnost americké ekonomiky na straně druhé. Nyní se o recesi v podstatě nemluví…
Asi poslední vlna úvah o recesi se týkala dopadů cel. Tyto teze spočívaly jednak na přímém dopadu cel. Ale asi hlavně na vysoké nejistotě, které celní a celkově obchodní nápady americké vlády vyvolávaly. Ta pak ovšem z řady z nich vycouvala a hlavně se plnou parou rozjel investiční boom do umělé inteligence. Který je široce považován za rozhodujícího tahouna růstu amerického hospodářství. Ale nejde o totální konsenzus – jak jsem před časem upozorňoval, Jan Hatzius a asi celý tým ekonomů v , si myslí, že tyto investice mají jen minimální dopad. Protože do sebe natahují hlavně dovozy ze zahraničí.
Je vlastně hodně zajímavé, že se na toto téma (ne)významu AI investic pro americkou ekonomiku nerozvinula nějaká větší diskuse. Zatím to každopádně vypadá, že tento Capex bude navzdory všem úvahám a pochybám o jeho návratnost dál sílit – viz následující graf s odhady dalšího vývoje:
Zdroj: X
Pokud tedy investice do AI pokrývá do hlavně americká (ne zahraniční) výroba a tyto výdaje budou dál sílit, měly by být významným tahounem amerického růstu i v dalších letech. Klíčové zde přitom budou odhady návratnosti těchto investic. Ty jsou nyní hodně mlhavé kvůli tomu, že snad nikdo nedohlédne skutečný potenciál umělé inteligence. Na celospolečenské i ziskové úrovni.
Dnes bych v souvislosti s vymizelými úvahami o recesi ještě ukázal na to, jakou pravděpodobnost jí přisuzuje současné dění na trzích. Jak ukazuje dnešní druhý obrázek, známý sklon výnosové křivky nyní implikuje asi 30 % pravděpodobnost recese v následujícím roce. Spolu s MBS spready, valuacemi cyklických a defenzivních sektorů a očekávané změny sazeb centrální banky to ale dává už jen 13 % pravděpodobnost recese. Spodní část grafu pak ukazuje, že podle trhů je nyní pravděpodobnost již nastalé recese 2 %.
Zdroj: X
Hovořilo se o tom, že v USA se sice neprojevila recese celková, ale postupně do ní padaly různé části ekonomiky (rolling recession). Nyní už se nějaký čas zase mluví o ekonomice tvaru „K“. Tedy takové, kde část si vede velmi dobře. Ale také je tu nemalá část, která je na tom opačně. Celkově to ale podle trhů i pomyslného ekonomického konsenzu na recesi „oficiální“ nevypadá. A co ona 30 % pravděpodobnost, kterou má implikovat rozdíl mezi výnosy krátkodobých a dlouhodobých dluhopisů? Dříve bychom mohli říci, že jde o indikátor, který se nemýlí. V posledních letech ale spíše rozšiřoval rostoucí řadu „tentokrát jinak“.