Aktualizováno Finální data potvrzují, že se spotřebitelské ceny v eurozóně za říjen snížily o 0,1 procenta a meziroční inflace spadla na 0,7 procenta z 1,1 procenta. Oproti předběžným údajům nedochází k revizi, nejde tedy o žádné překvapení.
Z detailů zprávy vyplývá, že na poklesu inflace se nejvíce podílely energie, jejichž ceny jsou meziročně o 1,7 procenta níž. Propad jejich cen se zvýraznil oproti zářijovým -0,9 procenta. Naopak potraviny inflaci nadále táhnou výš - jejich ceny se v říjnu o 1,9 procenta zvýšily. Jádrová inflace, očištěná o tyto dvě položky, tak ve výsledku není o moc výš než ta celková. V říjnu dosahovala 0,8 procenta. V rámci ní rostly ceny průmyslového zboží pouze o 0,3 procenta, ceny služeb o 1,2 procenta.
Nejvyšší míru inflace si v eurozóně udržuje Estonsko, i zde ale došlo v posledních měsících ke značnému poklesu na říjnových 2,2 procenta. Nad průměrem se nacházejí i další země severní části bloku, jako je Finsko, Rakousko, Nizozemsko a Německo. Tam růst spotřebitelských cen dosahoval v říjnu 1,2 procenta. Na druhé straně stojí Řecko tlačené do deflace hospodářskou depresí a nutností snížit výrobní náklady. Propad cen se zde v říjnu prohloubil na 1,9 procenta. Nepatrně klesají ceny v Irsku a stagnují ve Španělsku a Portugalsku. Francie se nachází na průměru eurozóny.
Data jsou podporou pro volnější politiku ECB a agresivnější holubičí rétoriku. Dnes zveřejněné detaily upřesňují, že nejde pouze o dezinflaci taženou levnějšími energiemi, ale že vedle toho ceny průmyslových výrobků téměř přestaly růst. Pokles inflace se neomezuje pouze na periferii eurozóny, zřetelný je také v jejím jádru, což usnadňuje rozhodování centrální banky.