Špičky německých konzervativců (CDU/CSU) kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD) dospěly k dohodě umožňující vznik vlády velké koalice, která by měla Merkelové umožnit sestavit kabinet ještě do Vánoc. Dva měsíce po drtivém vítězství Merkelové v parlamentních volbách a měsíc po zahájení koaličních rozhovorů se podařilo dosáhnout shody v nejdůležitějších otázkách včetně minimální mzdy, dvojího občanství či růstu důchodů, budoucí zdanění dálnic pro cizince ještě jisté není. Pozitivní reakci na dohodu v nejvyšších patrech politiky největší ekonomiky Evropské unie předvádějí akciové burzy i euro, které posiluje až na 1,3612 USD/EUR a je tak nejsilnější od konce října.
Konečný návrh koaliční dohody dnes v poledne představili předsedové stran Angela Merkelová (CDU), Sigmar Gabriel (SPD) a Horst Seehofer (CSU) záhy po jejím podpisu spolu s lídry parlamentních frakcí. Schválit dohodu ale nyní ještě musí členové SPD ve vnitrostranickém referendu.
Minimální mzda by podle dohody měla od roku 2015 činit 8,50 eura (232 Kč) na hodinu s možností přechodného období do roku 2017, po které se tarifní partneři budou moci domluvit i na nižších hodinových odměnách. SPD se podařilo prosadit svůj požadavek plošného zavedení nejnižšího výdělku, zatímco Merkelová se snažila prosadit rozdílnou výši podle typu zaměstnání a regionu.
CSU přestala blokovat nárok na dvojí občanství. Na něj by podle návrhu smlouvy měli mít právo lidé z přistěhovaleckých rodin, kteří se narodili v Německu a až dosud se museli do 23 let rozhodnout pouze pro jeden pas. Imigranti ze zahraničí se ale budou muset svého starého pasu vzdát.
SPD se podařilo prosadit také růst některých důchodů - měly by z toho profitovat například matky, kterým se v penzijním systému více zhodnotí čas strávený výchovou dětí. Od roku 2017 si na důchodech o 850 eur (23.200 Kč) měsíčně polepší také lidé, kteří měli nízké příjmy.
Ke kompromisu dospělo vyjednávání v otázce energie z obnovitelných zdrojů. Zatímco SPD požadovala, aby podíl zelené elektřiny na německé spotřebě do roku 2030 činil 75 procent, konzervativci chtěli 50 až 55 procent. Dohodnutá varianta počítá s 55 až 60 procenty.
„Revize zákona o energii z obnovitelných zdrojů, bude ústředním projektem velké koalice,“ slíbil před dvěma týdny ministr životního prostředí Peter Altmaier po jednání s SPD. „Díky těmto změnám bude energetická transformace předvídatelnější a dlouhodobě dosažitelnější,“ dodal.
CDU/CSU a SPD se ve smlouvě rovněž zavazují, že od roku 2015 nebude jejich vláda dělat žádné nové dluhy. Současně se do roku 2017 dohodly na investičních projektech za 23 miliard eur především do vysokých škol, vědy a dopravní infrastruktury. Konzervativci přitom tvrdili, že investiční výdaje nad 15 miliard nebudou možné bez nového zadlužování nebo zvyšování daní, s nímž ale smlouva nepočítá.
Smlouva obou stran obsahuje bez větších podrobností i závazek schválit příští rok kontroverzní zpoplatnění německých dálnic pro zahraniční osobní auta. V otázce dálničního mýtného se strany dohodly, že příslušný zákon bude schválen v roce 2014 za předpokladu, že toto opatření bude v souladu s evropským právem a zatíží pouze cizince, tedy i Čechy, a nikoli německé řidiče. Zatímco bavorská CSU, která tento požadavek prosazovala, považuje zakotvení mýtného pro zahraniční motoristy do koaliční smlouvy za úspěch, CDU a SPD interpretují tuto formulaci pouze jako zkušební návrh.
Návrh koaliční dohody musí nyní sociální demokracie předložit k posouzení svým 473.000 členům, jichž nemalá část měla k vládnímu svazku s konzervativci výhrady. Když velkou koalici odsouhlasí, bude mít Spolková republika už třetí vládu velké koalice ve svých dějinách, v opačném případě CDU/CSU nevylučuje předčasné volby. Stranické referendum SPD by se mělo uskutečnit v první polovině prosince. Pokud v hlasování smlouva projde, mohl by Spolkový sněm zvolit Merkelovou německou kancléřkou na své předvánoční schůzi.
O obsazení ministerských postů nechtějí strany jednat do schválení smlouvy členskou základnou SPD. Zatím se domluvily pouze na počtech křesel, kolik každá z nich získá. Kancléřčina CDU dostane pět míst plus post vedoucího kancléřského úřadu, který mimo jiné dohlíží na práci tajných služeb. SPD připadne šest ministerstev a CSU tři.
Hlavní body návrhu koaliční smlouvy, na němž se dohodli představitelé CDU/CSU a SPD:
ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO ZAHRANIČNÍ OSOBNÍ AUTA
Příslušný zákon má dolní komora německého parlamentu schválit v roce 2014. Koaliční dokument počítá se zavedením dálničních známek, výše poplatku ale zatím zůstává otevřená, ten navíc musí být v souladu s evropským právem a nesmí přinést novou finanční zátěž pro německé motoristy. Požadavek prosazovala bavorská CSU, zatímco CDU i SPD se mu dlouho bránily. Kromě toho strany počítají s rozšířením kamionového mýtného vedle dálnic i na všechny silnice první třídy, takzvané Bundesstrassen.
MINIMÁLNÍ MZDA
Nová vláda zavede vůbec poprvé v Německu povinnou plošnou minimální mzdu ve výši 8,50 eura (232 Kč) na hodinu, jak požadovala SPD. Konzervativci si vymohli ústupek, který počítá s přechodným obdobím do roku 2017, po které se tarifní partneři budou moci domluvit i na nižších hodinových odměnách. Povinná minimální mzda nebude platit pro učně a praktikanty.
DANĚ A INVESTICE
Daně nová vláda zvyšovat nebude, a to ani pro nejvyšší příjmové skupiny, u kterých to chtěla prosadit SPD. Do roku 2017 se koalice chystá investovat 23 miliard eur (629 miliard Kč) především do vysokého školství, vědy a dopravní infrastruktury. Od roku 2015 přitom nechce dělat žádné nové dluhy. Nové investice mají být financovány hlavně z vyšších příspěvků do sociálního systému.
DŮCHODY
Důchody se zvýší některým skupinám, jako jsou matky dětí narozených před rokem 1992, kterým se už od ledna 2014 v penzijním systému více zhodnotí čas strávený výchovou dětí, nebo lidé s nízkými příjmy. Ti by měli od roku 2017 dostávat "solidární rentu" až 850 eur (23.200 Kč) měsíčně. Na penzi bez odvodů vznikne nárok už od 63 let, pokud dotyčný nejméně 45 let platil důchodové pojištění.
ENERGETIKA
Podíl energie z obnovitelných zdrojů na německé spotřebě má do roku 2035 činit 55 až 60 procent.
DVOJÍ OBČANSTVÍ
Děti přistěhovalců, které se narodily a vyrostly v Německu, si budou moci ponechat pas země svých rodičů i německý. Doposud se musely do svých 23. narozenin rozhodnout, který z pasů si podrží. Pro imigranty nové pravidlo platit nebude, ti se budou muset svého starého pasu vzdát, pokud budou chtít získat německý.
(Zdroj: ČTK, Reuters, DPA)