Jasno o nové vládě v Německu by konečně mělo být v polovině týdne. Již nyní se ale rýsuje kostra politických změn, které třetí funkční období Angely Merkelová na nejvyšším postup v zemi přinese nejen Němcům a německým firmám. Reformy nejspíš čekají trh práce, energetický trh, ale zřejmě také finanční sektor a řízení státního dluhu.
Angela Merkelová dnes na konferenci odborových svazů ve Frankfurtu uvedla, že výsledná koaliční dohoda se sociální demokracií (SPD) bude dozajista obsahovat stanovení minimální mzdy na národní úrovni. „Není žádným tajemstvím, že minimální mzda bude součástí (dohody),“ uvedla dnes německá kancléřka k hlavní podmínce SPD, s nimiž Křesťanskosociální unie (CSU) a sesterská CDU Merkelové chtějí dojednat koaliční vládu do této středy.
Minimální mzda a boj se nezaměstnaností
Minimální mzda má své silné odpůrce v řadách ekonomů, kteří tento politický zásah do fungování trhu práce považují především za důvod pro růst nezaměstnanosti. Merkelová přitom v rámci evropské politiky opakovaně vyzývala k boji proti nezaměstnanosti a prosazovala kroky pro posílení konkurenceschopnosti Evropanů.
„Není možné akceptovat vysokou míru nezaměstnanosti v Evropě,“ prohlásila dnes Angela Merkelová ve Frankfurtu. Zavedení minimální mzdy v Německu podle ní nesmí vést k ohrožení pracovních míst. O tom jak toho dosáhnout nyní podle ní koaliční vyjednávači horečnatě diskutují v rámci posledního kola jednání, která běží od zářijových parlamentních voleb v Německu.
Uvažovanou výší minimální mzdy je podle informací německých médií 8,5 eura za hodinu, tedy v přepočtu asi 231,5 Kč. Podle listopadové studie výzkumného panelu německého parlamentu vycházejícího z dat ekonomického institutu DIW by zavedení dna pro mzdy na dané úrovni zvýšilo výplaty 17 procentům z asi 42 milionů pracujících Němců. Sektor s nízkou mzdou v Německu je totiž podle studie „jeden z největších v Evropě.“
Počet nezaměstnaných v Německu stanovil rekord v roce 2005, když přesáhl 5 milionů. Následná série legislativních změn a snížení podpory v nezaměstnanosti ale pomohla největší ekonomice Evropy tento trend zvrátit. Ekonomická rada CDU nyní v dopise z minulého týdne (citovaného v dnešním vydání listu Frankfurter Allgemeine Zeitung) varovala Merkelovou, aby kvůli ústupkům v rámci tvorby koalice nezvrátila vývoj na trhu práce opět do špatných kolejí.
Omezení platů pro nejvíce vydělávající?
Relativně překvapivá je informace agentury Bloomberg, že dle předběžné koaliční dohody vypracované vyjednavači CDU/CSU a SPD by mohl vzniknout i strop pro některé platy.
Konkrétně návrh koaliční dohody prý počítá s povinností německých firem kotovaných na burze stanovit maximální poměr mezi celkovou odměnou jednotlivých členů nejvyššího managementu a průměrem platu zaměstnanců ve firmě. „Cílem návrhu je zajištění transparentnosti ve věci určování odměňovaní představenstva,“ cituje Bloomberg z návrhu koaliční smlouvy pravděpodobné budoucí německé vlády.
Odměny členů představenstva by dále v budoucnu měly být stanoveny vždy na výroční valné hromadě akcionářů na základě návrhu členů dozorčí rady.
O víkendu proběhlo hlasování Švýcarů v referendu ohledně návrhu, aby maximální platy manažerů nesměly přesáhnout dvanáctinásobek aktuální minimální mzdy. Švýcaři ale odmítli jak návrh na omezení manažerských platů tak daňové zvýhodnění rodin a zvýšení dálničních poplatků.
Konec bezplatných dálnic pro cizince
Německá kancléřka Angela Merkelová na konci minulého týdne také připustila možnost zpoplatnění německých dálnic pro zahraniční osobní auta. „Budeme pracovat také na přání CSU, abychom zajistili řešení, jak v souladu s právem Evropské unie zatížit (poplatkem) majitele zahraničních vozidel, pokud bude jisté, že se to nedotkne žádného německého motoristy,“ řekla Merkelová. Členové CSU její slova odměnili dlouhotrvajícím potleskem.
Zpoplatnění německých dálnic pro cizince bylo velkým volebním tématem CSU a se záměrem souhlasí většina Němců. Především SPD ale návrh odmítá s tím, že by byl v rozporu s unijním právem. Eurokomisař pro dopravu Siim Kallas sice zpoplatnění německých dálnic nevyloučil, Evropská komise se ale v minulosti k návrhu stavěla spíše skepticky.
CDU pak v minulosti vyjadřovala obavy z toho, že poplatek pro cizince nějakým způsobem zasáhne i německé řidiče. Ti už se nyní podílejí na financování dopravní infrastruktury tím, že odvádějí daň z vlastnictví motorového vozidla.
Předseda CSU a bavorský zemský premiér Horst Seehofer v pátek na sjezdu vyjádřil naději, že se zpoplatnění německých dálnic podaří prosadit do koaliční smlouvy mezi konzervativní unií CDU/CSU a SPD.
Ne eurobondům
Horst Seehofer i Angela Merkelová dále na konce týdne uvedli, že jsou si jisti tím, že koaliční smlouva jasně stanoví odmítavý německý postoj k zavedení společných evropských dluhopisů, tzv. eurobondů.
„Při volební kampani jsme kladli důraz na to, aby byla v Evropě unie stability a ne unie dluhů. Evropa regionů, ne Evropa centralismu. To se stane,“ řekl Seehofer. „To znamená, nevzniknou eurobondy,“ dodal rezolutně.
O eurobondech se mluvilo jako o jedné z možností, jak stabilizovat eurozónu. Společný dluhopis by v důsledku znamenal, že by hospodářsky silnější země platící eurem, tedy především Německo, ručily za dluhy států, které se potýkají s problémy.
Seehofer také prohlásil, že si je jist tím, že Německo nebude pod novou vládou zvyšovat daně. V koaliční smlouvě také podle něj bude zakotven závazek, že spolková vláda nebude zvyšovat zadlužení země. "V době nejvyšších daňových příjmů v historii musí centrální vláda vyjít na výdajové straně rozpočtu s prostředky, které má, aniž by daně zvyšovala," řekl předseda CSU.
Merkelová v posledních dnech také slíbila, že budoucí vláda zatočí s příliš subvencovanou čistou energií a zbaví zemi druhé nejdražší elektřiny v Evropě. Klíčem k omezení podpory energetických zdrojů, jejíž náklady zvyšují účty Němců za elektřinu, má podle dohody CDU/CSU a SPD být především omezení rozvoje větrných elektráren.
Dále Angela Merkelová, která je podle průzkumu časopisu Forbes považována za nejvlivnější ženu světa, označila za nedostatečnou současnou úroveň dohledu nad finančním trhem. Slíbila proto, že se zasadí o zpřísnění pravidel.
(Zdroj: Bloomberg, FAZ, ČTK, Die Welt)