Nová německá vláda, kterou budou naši sousedé mít nejspíš do Vánoc, už nyní jasně deklaruje, že zatočí s příliš subvencovanou čistou energií a zbaví zemi druhé nejdražší elektřiny v Evropě. Klíčem k omezení podpory energetických zdrojů, jejíž náklady zvyšují účty Němců za elektřinu, má podle dohody CDU/CSU a SPD být především omezení rozvoje větrných elektráren. Obě strany velké vládní koalice, která bude s největší pravděpodobností základem pro třetí kabinet v čele s Angelou Merkelovou, se o víkendu shodly na výrazném omezení podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů. Cena elektřiny s dodávkou v příštím roce roste o 0,5 procenta na 38,1 EUR/MWh.
Dohoda počítá především s omezením plánů na rozvoj větrné energie. Zatímco dosavadní vládní plán předpokládal, že kapacita větrných elektráren provozovaných na moři do roku 2020 stoupne na 10 tisíc megawattů, vyjednavači CDU/CSU a SPD se shodli na revizi tohoto cíle na 6,5 tisíce megawattů. Ještě výraznější sestupné revize doznal cíl do roku 2030, který byl ponížen z dosavadních 25 GW na 15 GW.
Stranou škrtů v plánech vlády, která podle odhadů obou stran může začít Německu vládnout ještě před Vánoci, ale nezůstanou ani větrné elektrárny působící na kontinentu. Dohoda politických špiček u nich počítá s omezením subvencí a s tlakem na vlastníky většiny obnovitelných zdrojů energie, aby vyrobenou elektřinu prodávali přímo na trhu.
„Dohoda na snížení podpory energie z větrných zdrojů není důvodem k tomu, aby toto odvětví propadalo panice,“ uvedla pro agenturu Bloomberg lobbistická skupina BWE, když akcie Nordex SE padají až o 19 procent a akcie Vestas Wind Systems jsou o 6 procent níže. Nic prý ale podle lobbistů ještě není zcela rozhodnuto.
Vyjednavači CDU/CSU a SPD se o víkendu dohodli také na nutnosti omezit rozvoj produkce energie z biomasy, zatímco podporu pro solární elektrárny hodlají ponechat beze změny. Ve hře podle informací agentury Bloomberg zůstává také možnost určité formy podpory pro velké průmyslové spotřebitele elektřiny.
Dohoda by podle agentury DPA měla být oficiálně schválena ještě dnes během velkého kola koaličních rozhovorů. Úřadující ministr životního prostředí Peter Altmaier (CDU) v souvislosti s dohodou hovoří o doposud největší změně zákona o energii z obnovitelných zdrojů od jeho schválení. Sporným bodem zatím zůstává cíl pro podíl obnovitelných zdrojů na celkové produkci elektřiny. CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové chce, aby tento podíl do roku 2030 vzrostl ze současných asi 25 procent na 50 až 55 procent, zatímco SPD prosazuje nárůst na 75 procent. Dle jednoho ze zákonodárců SPD dnešní jednání nejspíš přinesou také dohodu na nutnosti navýšit tento podíl do roku 2020 na 40 procent z dosud plánovaných 35 procent.
„Revize zákona o energii z obnovitelných zdrojů, bude ústředním projektem velké koalice,“ slíbil včera před novináři ministr životního prostředí Peter Altmaier po jednání s SPD. „Díky těmto změnám bude energetická transformace předvídatelnější a dlouhodobě dosažitelnější,“ dodal.
Obrat v rétorice Merkelové
Merkelová už před dvěma lety rozhodla, že Německo postupně přestane využívat jadernou energii. Inspirovala ji k tomu především havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě. Německo se pak přihlásilo k mnohem většímu využití energie z obnovitelných zdrojů.
„Německo si nemůže dovolit příliš váhat s přechodem na obnovitelné zdroje energie a musí mít na paměti, že větší část nákladů na tento proces budou muset nést i velké průmyslové podniky,“ říkala Merkelová ještě letos v březnu. Před zářijovými volbami a po tlaku energetické lobby ale již Merkelová v létě připouštěla možnou revizi zákona a podpoře čisté energie po volbách.
Němci nyní, podobně jako Češi, platí náklady na podporu obnovitelné energie prostřednictvím ekologických poplatků zahrnutých do cen elektřiny. V letošním roce by celková výše těchto poplatků měla činit 20,3 miliardy eur (téměř 550 miliard korun), v roce 2014 by potom měla stoupnout na zhruba 23,5 miliardy eur. V této souvislosti Merkelová ve svém aktuálním týdenním podcastu o „nákladové explozi,“ kterou je nutné zkrotit.
Větší vstřícnost k potřebám energetik, jejíž zástupci Merkelová opakovaně vyzývali ke změnám nastavení politického rámce pro tento sektor, potom žena považovaná za nejvlivnější na celém světě ukázala i před necelým měsícem. „Potřebujeme určité odložení aukcí emisních povolenek CO2, aby se jejich cen vrátila na rozumné úrovně,“ uvedla Angela Merkelová v polovině října a poslala vzhůru ceny povolenek a s ní provázanou cenu elektřiny. Konkrétní akce potom přišla v pátek, kdy členské zemně dali zelenou přípravě legislativy pro omezení problému převisu nabídky emisních povolenek.
Mezi energetikami volajícími po jasné evropské politice v oblasti podpory obnovitelných zdrojů energie a nízkoemisních zdrojů energie figuruje i česká skupina . Finanční ředitel (556,6 CZK, -1,87%) Martin Novák v září označil klesající ceny elektřiny a emisních povolenek spolu s měnícími se regulatorními podmínkami napříč Evropou za jeden z důvodů, proč navzdory očekávání nenavýšil prognózu ziskovosti pro letošní rok, a navíc by mohl ještě letos být nucen k vytváření opravných položek k dlouhodobým aktivům. Skupina zveřejní své výsledky hospodaření zítra před otevřením trhu.
„Pravděpodobná dohoda o snížení podpory větrným elektrárnám v Německu je podle nás nezbytným doplňkem nyní již jednotnějšího postupu Německa směrem k dražším evropským emisním povolenkám v budoucnu, tak aby dále příliš nerostl celkový účet za elektřinu německým domácnostem. Obě iniciativy pravděpodobné budoucí velké koalice v Německu by podle nás měly dodávat oporu cenám silové elektřiny v středoevropském regionu. V delším horizontu tak počítáme s jejím mírným růstem, což by mělo pomoci hospodaření většiny regionálních výrobců elektřiny od roku 2015 dále, především pak těm „nízko-emisním“, jako jsou Verbund, E.ON, či domácí ČEZ,“ uvedl k víkendové dohodě CDU/CSU a SPD Tomáš Sýkora, analytik Patria Direct.
(Zdroj: Bloomberg, ČTK, DPA, , FAZ)