Komoditní trh začíná přidělávat USA značné starosti. Zatímco ve světě se řeší ceny mědi, ropy či plynu, pro americké spotřebitele jsou prioritou ceny futures na potravinové komodity. Ty totiž počínaje kávou přes zeleninu až k masu od začátku roku výrazně zhodnocují a vzbuzují oprávněné obavy o ceny běžných spotřebních produktů.
Za cenovým skokem stojí zhoršené klimatické podmínky v USA a dalších zemědělsky bohatých státech, především v Brazílii, která trpí nejhoršími suchy za poslední dekády. Brazílie je největším exportérem kávy, pomerančové šťávy či cukru na světě a její sklizeň pravděpodobně utrpí nejsuššími klimatickými podmínkami za poslední dekády. Hodnota futures na kávu tak od počátku roku vzrostla o více než 70 %, pomerančová šťáva se šplhá na dvouletá maxima. O 42 % pak vzrostla od ledna cena vepřového, když se projevilo nepříznivé klima v amerických státech Texasu a především Kalifornii, která je největším zemědělským přispěvatelem v zemi. Sucho, které zasáhlo 95 % zdejší krajiny, způsobilo nedostatek vody a došlo tak k poškození produkce. Jelikož je Kalifornia hlavním dodavatelem dobytka na americký trh, snížená nabídka inverzně působí na cenu právě u vepřového. Zhodnocení zaznamenalo také rybí maso, vejce či kakao, které je pod nákupním tlakem z rozvíjejících se trhů v Asii. Pod růstový tlak se pak v souvislosti s událostmi na Ukrajině dostávají hodnoty futures na pšenici.
Klíčovou otázkou pro spotřebitele je, jak rychle se, a zda-li vůbec, promítnou rostoucí hodnoty komoditních futures do ceny potravin na maloobchodních pultech. Data ministerstva zemědělství v úterý ukázala, že ceny potravin meziměsíčně rostly o 0,4 %, což je nejrychlejší tempo od září 2011. Vládní prognostický úřad pak odhaduje, že se zvýšené ceny komodit projeví v potravinách celoročním růstem na úrovni 3,5 %. Jednalo by se tak o nejvyšší roční zvýšení za poslední tři roky. Ceny potravin v průměru za posledních 10 let rostou meziročním tempem 2,8 %, tedy rychleji než je tomu u celkové inflace pro zboží, která se pohybuje na úrovni 2,4 %.
I přes vládní odhady však koncový zákazník změnu ceny nemusí pocítit. Jistou výhodou je totiž nestabilní pozice restaurací i samotných supermarketů. V spotřebním koloběhu plní totiž roli prostředníka. Vysoká konkurence a dostatečná elasticita produktů pak vyvolávají obavy o ztrátu spotřebitele, která je pro maloobchodní řetězce příliš velkým rizikem. Zvýšení finálních cen obchodníky je proto až posledním možným nástrojem ve snaze udržet klesající ziskovou marži. Pravděpodobnějším se jeví přechod na levnější a méně kvalitní suroviny, které právě díky vysoké cenové elasticitě mohou přimět spotřebitele k pokračujícím nákupům u daného řetězce.
(Zdroje: wsj, cnbc, bloomberg)