Ani akcie, ani dluhopisy - největší hrozbou pro portfolia a samotný klid duše investorů by se mohl stát forexový trh. S ohledem na blížící se změny v nastavení (nejen) měnových politik by totiž mohlo skončit období neobvykle nízké volatility.
Po poměrně dlouhé době souznění měnových politik mezi světovými autoritami se totiž čím dál více spekuluje, že se jejich cesty rozdělí. Důvod je prostý, hospodářský vývoj se v jednotlivých zemích liší. Zatímco Velká Británie či USA registrují slušný ekonomický růst a tvorbu pracovních míst, eurozóna nadále zápasí s ekonomickými potížemi. O hospodářském růstu si pak může jen nechat zdát dříve agilní Japonsko. Rozdílnost ekonomického vývoje následně implikuje odlišné kontury plánovaných kroků monetárních autorit.
To ostatně dokreslilo setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole z minulého týdne. Zatímco nejvyšší představitel ECB Draghi řešil otázky – jak a kdy rozvíjet nástroje na uvolnění měnové politiky, šéfka Fedu Janet Yellenová má zcela opačné „starosti“, když musí připravit plán na blížící se opuštění agresivních programů monetární stimulace. V říjnu proto dokončí proces ukončení nákupu aktiv, aby následně hledala optimální načasování pro zvýšení úrokových sazeb. Také Mark Carney z Bank of England začíná dozajista pozorně promýšlet, kdy že nazraje ona správná doba pro utažení uvolněných kohoutků.
Posilování dolaru
Odlišnosti v celkovém politickém nastavení v minulých letech vedly k vytvoření mezery mezi státními dluhopisy. Například desetiletý americký státní bond v minulém týdnu prohloubil oproti německému svůj výnosový rozdíl na 145 bazických bodů, oproti 93 b.p.s z minulého roku, či 108 b.p.s z úvodu letošního roku. Budoucí odlišný vývoj měnových politik by pak mohl na dlouhém konci výnosové křivky prohloubit úrokový spread (nejen u dvojice USA - Německo).
To by následně mohlo vyvolat investiční strategii známou jako „carry trade“. V jejím rámci by došlo ke snaze investorů vyměnit své eura za americké dolary a nakoupit výnosnější americké dluhopisy. To by vedlo k posilování amerického dolaru, čímž by mělo dojít k postupnému vyrovnání vzniklé nerovnováhy. Ve výsledku by se tak mohla rozhýbat volatilita měnového páru, který v posledních dvou letech oplývá poměrně stabilním vývojem. Vyšší volatilita klíčových měnových párů by se pak ve formě kurzového rizika přenesla na trhy finančních aktiv. Pravděpodobným důsledkem by následně byla větší míra zajištění ze strany investorů, která by částečně mohla odsát peníze z trhů a zapříčinit jejich pokles.
Ačkoliv podobný scénář nepůsobí zcela komfortně, nadměrné obavy dozajista nejsou na místě. Nastíněný proces je pouze jednou z mnoha variant. Přesto se vyplatí být si možných následků vědom. Právě obezřetné vnímání možných scénářů je totiž základním pilířem úspěšné investiční strategie.
Zdroje: FT, Bloomberg