Světoví lídři v oblasti umělé inteligence se zásadně rozcházejí v názoru na to, jaký dopad bude tato převratná technologie na lidstvo mít. Někteří předpovídají obrovský boom pracovních míst a novou éru ekonomické aktivity, jiní zase varují před možným koncem lidstva. A pak je tady Ray Dalio.
Známý investor a zakladatel společnosti Bridgewater Associates tvrdí, že pravdu mají oba tábory, tedy jak optimisté, tak i pesimisté. Na jedné straně totiž věří, že AI přinese bezprecedentní zvýšení produktivity, na straně druhé ovšem očekává prohloubení majetkové nerovnosti a nafouknutí obrovské investiční bubliny.
„Existuje proces, kdy jsou nové převratné technologie něčím, do čeho chce investovat každý, protože to změní svět. Následně se do nich investuje příliš mnoho, vzniká dluh a celý cyklus vede k vytvoření bubliny a následnému krachu,“ prohlásil Dalio v novém videu pro Světové ekonomické fórum a dodal: „Současně (AI) tedy zvýší produktivitu a změní svět, ale také půjde o bublinu, která bude mít ničivé dopady na mnoho lidí, až se celý proces vyvine.“
Jeho argument stojí na historickém precedentu. Během dot-com bubliny na konci milénia vzrostl index Nasdaq v roce 1999 o 86 procent. Od svého vrcholu do října 2002 ale spadl hned o 77 procent, čímž se z trhu vypařily biliony dolarů. Internet se přesto nakonec ukázal jako skutečně revoluční technologie.
Historie se však spíše rýmuje, než doslovně opakuje, míní hlavní ekonom Wealth Conrad DeQuadros. Podle něj existují mezi současným investičním cyklem a minulými bublinami zásadní rozdíly. „Na rozdíl od poklesu firemních marží, který provázel předchozí investiční bubliny, se dnes agregované marže drží poblíž historických maxim. Americké společnosti vstupují do tohoto investičního cyklu ze silné pozice ziskovosti a robustních rozvah,“ citoval jeho slova server magazínu Fortune.
K potenciální bublině se už dříve vyjádřil také třeba generální ředitel Chase Jamie Dimon, podle kterého známky bubliny vykazují pouze některé části AI sektoru, nikoliv celý ekosystém.
Velká majetková propast
Podobný názor jako Dimon ale zastává i sám Dalio, jenž tvrdí, že AI přinese některým lidem obrovské bohatství. „Lidé, kteří přicházejí se skvělými nápady a vytvářejí produktivní inovace, získávají kapitál, který jim umožňuje tyto věci realizovat. Výsledkem jsou velmi výrazné rozdíly v majetku. Zatímco mnoho lidí těží z těchto zázračných technologií zvyšujících produktivitu, většina z nich z toho neprofituje dostatečně,“ vysvětlil.
„Skutečná otázka se netýká ani tak AI jako spíše lidské povahy. Bude mít obrovské důsledky pro rozdíly v bohatství a příležitostech. Jak se s tím společnost vypořádá? To jsou klíčové otázky naší doby,“ dodal.
Mezi nejbohatšími lidmi světa jsou podle žebříčku Bloomberg Billionaires Index podnikatelé z technologického sektoru. Tedy majitelé a šéfové firem, které investují miliardy dolarů do infrastruktury a rozvoje AI. Hned devět z deseti nejbohatších lidí na světě zbohatlo právě díky technologiím. Na čele stojí Elon Musk (Tesla a SpaceX), následovaný spoluzakladatelem Googlu Larrym Pagem a zakladatelem Amazonu Jeffem Bezosem.
Jejich bohatství je založeno především na podílech ve velkých společnostech. Tyto firmy následně nakupují služby a investují do menších podniků, čímž zvyšují hodnotu jejich zakladatelů a investorů.
Nerovnost však existuje i ve vlastnictví akcií. Spodní polovina amerických domácností držela v letošním druhém čtvrtletí akcie a podílové fondy v hodnotě pouhých 370 miliard dolarů. Naproti tomu nejbohatších 0,1 procenta domácností vlastnilo aktiva za 16,15 bilionu dolarů a skupina mezi 90. a 99. percentilem držela dalších 24 bilionů dolarů, odhaluje Fortune s odkazem na data Fedu.
I proto se objevují názory, že o výnosy z technologické revoluce by se ti nejbohatší měli dělit se zbytkem společnosti. Například CEO Nvidie Jensen Huang nedávno uvedl, že je otevřený debatě o vyšším zdanění technologických firem. „Je to skvělý způsob, jak můžeme přispět společnosti a ekonomice zpátky,“ řekl Huang.