Matthew R. Simmons je ekonomem, který se zabývá zejména trhem s ropou. V roce 2005 tvrdil, že vrty v Saúdské Arábii už brzy vyschnou. Opíral se při tom zejména o stáří sedmi hlavních polí, z nichž Saúdská Arábie stále těží naprostou většinu ropy. Tato pole jsou využívána už více než jednu generaci a zatímco oficiální čísla hovoří o prokázaných rezervách ve výši 260 miliard barelů, Simmons tvrdí, že pole budou mít v následujících padesáti letech problémy s udržením produkce na úrovni vyžadované růstem poptávky. Jinak řečeno, Simmons hovoří o ropném vrcholu.
Saúdská Arábie má výhodu téměř nejnižších nákladů na těžbu na světě a její těžba zatím nevykazuje známky problémů. Otázkou ale je, jaký bude vývoj v následujících 25 letech. OPEC očekává, že v roce 2040 bude světová poptávka dosahovat 111 milionů barelů za den. To je ve srovnání se současnou těžbou o 20 milionů barelů za den více. To by například znamenalo, že by se musel ještě jednou zopakovat americký ropný boom z posledních let. Simmons se možná mýlil v tom, že saúdská produkce zkolabuje, ale ohledně varování týkajícího se ropného vrcholu měl pravdu. Ceny ropy sice v posledních šesti měsících klesly, ale přesto vstupujeme do doby tohoto vrcholu a ceny ropy by se během následujících deseti let mohly lehce dostat k úrovni 200 dolarů za barel.
Většina nově těžené ropy přichází ze tří hlavních oblastí: USA, Iráku a Afriky. Každá z nich má své problémy, které jí znemožní uspokojit rostoucí globální poptávku. V případě americké těžby platí, že ta již nyní stagnuje, a i kdyby se obnovila těžba tam, kde byla ukončena kvůli nízkým cenám, předchozí růst už se pravděpodobně opakovat nebude. Břidlicové vrty budou v roce 2040 dávno zapomenuty a pro USA může takový vývoj znamenat významný energetický šok. Irák nyní vyváží ropu v rekordním množství, další zvyšování těžby by ale vyžadovalo obrovské investice a ty zase potřebují stabilní vládu. Vysoká očekávání, která jsou spojována s touto zemí, ukazují spíše na to, jak vážná je situace na trhu s ropou. ISIS jasně ukazuje, že na Irák se v této oblasti spolehnout nemůžeme.
Zbývá Afrika, Rusko a Latinská Amerika. Rezervy jsou zde vysoké, ale chybí stabilita a potřebné vedení. Brazílie má velký potenciál, na odvrácení ropného vrcholu ovšem nestačí. A tím se dostáváme k plánu Royal Dutch . Tato firma se dlouhodobě snaží o průzkum v Arktidě. Ví, že tam jsou poslední velké rezervy, ke kterým je možné se dostat bez toho, aby bylo podstupováno významné geopolitické riziko. Do této oblasti se nakonec vydá více firem. věří, že odsud může těžit až 400 000 barelů denně. Jde asi o polovinu dodatečné roční těžby, kterou bude svět v následujících 25 letech potřebovat. Vrty v této oblasti jsou tedy reálnou známkou ropného vrcholu, o kterém Simmons hovořil.
Zdroj: The Telegraph