Kasparov: Putin potřebuje války, chce také zvýšit počet uprchlíků

Bývalý vůdce ruské opozice a světoznámý šachista Garri Kasparov vyrostl v Baku. Talent na šachy u něj byl jasně patrný už v předškolním věku a světovým šampionem se stal již ve věku 22 let. Ze světa sportu se stáhl v roce 2005 a vstoupil do politiky. V roce 2012 nahradil Václava Havla v čele Human Rights Foundation. Dnes žije střídavě v USA a v Chorvatsku spolu se svou ženou a dvěma dětmi. V březnu varoval v americkém senátu před tím, aby Spojené státy považovaly Putina za běžného politika, se kterým se dá jednat. Nyní v rozhovoru pro Der Spiegel hovoří detailněji o Putinově politice a „morální kapitulaci“ Západu.

Kasparov považuje Vladimira Putina za největší hrozbu pro současný svět. Rusko je podle něho mafiánským státem, který má ekonomické problémy a svým občanům už není schopen nic nabídnout. Putin proto musí sledovat agresivní zahraniční politiku a „doma lidem vypráví pohádku o ruské hrdosti a obnovení velmocenského postavení ve světě“. K tomu používá „fašistickou propagandu“. „Od Ukrajiny až po Sýrii se chová jako nový světový generál a slaví vítězství, zatímco Američané jsou pasivní a Evropa spí. Chování Západu vůči Putinovi je politickou a morální kapitulací,“ tvrdí Kasparov.

Podle Kasparova nejsou podobná slova žádným přeháněním a poukazují na to, že před patnácti lety by se lidé smáli, pokud by jim někdo řekl, že Rusko zabere Krym a hrubě naruší evropské poválečné hranice. Nyní provádí přímé intervence v Sýrii a stojí po boku masového vraha Assada. „Putin potřebuje války, aby legitimizoval svou pozici. Je to jediná možnost, která mu zbývá,“ říká Kasparov. Poukazuje i na to, že v OSN Putin bezostyšně hájil suverenitu Sýrie, jako kdyby šlo o koncept blízký jeho srdci. U zemí jako Gruzie, Ukrajina či jiná země, kde se rozhodne intervenovat, ale tento koncept evidentně neplatí. „Putin nemusí dělat ústupky, protože má aktiva, která jsou hodnotnější než slova. Tanky na Ukrajině, stíhačky v Sýrii a Baracka Obamu v Bílém domě. Ten hovořil v OSN o hodinu dříve než Putin a jeho projev byl naprosto bezzubý,“ dodává Kasparov.

Podle šachisty se řada politiků na Západě snaží o spolupráci s Ruskem, chtějí dělat kompromisy a neustále s Putinem jednat. Historie ale ukazuje, že čím déle děláme vstřícné kroky a nic jiného, tím vyšší cenu potom zaplatíme. Diktátoři se neptají „proč?“ předtím, než se pokusí o znásobení své moci. Oni se ptají pouze: „Proč ne?“ Kasparov se domnívá, že sankce uvalené na Rusko po zabrání Krymu jsou krokem správným směrem, ale „musely by být mnohem ucelenější, aby je pocítil i Putin a jeho věrní“. Cítit by je měla i střední třída, aby jí bylo jasné, jaké jsou dopady toho, co Putin dělá. „Na Kreml je třeba aplikovat recepty studené války a to znamená izolaci namísto vyjednávání,“ míní Kasparov.

Na otázku, zda Západ a NATO neporušil se svou expanzí na východ určitý slib daný Moskvě a neponížil ji, Kasparov odpovídá: „To nevnímám jako ponížení. Východní Evropa vstoupila do vojenské aliance z vlastní svobodné vůle. I Ukrajina chce jít vlastní cestou. Moskva ale u těchto zemí jednoduše odmítá uznat právo na sebeurčení.“ Putin také podle něj nebojuje s Islámským státem, ale chce udržet u moci Assada a zvětšit svou vojenskou přítomnost v Sýrii. „Dokonce se domnívám, že má zájem na tom, aby ze země odcházelo víc a víc lidí, protože to zlepšuje jeho vyjednávací pozici vůči Západu,“ říká Kasparov.

Kasparov nevěří tomu, že domácí popularita Putina je tak vysoká, jak ukazují průzkumy veřejného mínění. Ty jsou podle něho ovlivněny tím, že Rusové se obecně obávají říkat něco kritického vůči Putinovi a pokud jsou na své názory tázáni neznámým člověkem na ulici, na jejich odpovědích se tento strach projeví.

Zdroj: Der Spiegel