Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová varovala, že návrat k ruským fosilním palivům by byl v současné krizi na Blízkém východě strategickou chybou a zvýšil by energetickou zranitelnost EU. Zdůraznila potřebu modernizace systému emisních povolenek ETS a upozornila, že růst cen ropy a plynu od vypuknutí konfliktu výrazně zatěžuje evropské ekonomiky. Unijní exekutiva podle ní zároveň připravuje kroky ke snížení cen energií a efektivnějšímu využívání sítí. Projev vyvolal politické reakce napříč frakcemi, zejména kvůli nevyřčené zmínce o civilních obětech ve válce USA a Izraele proti Íránu.
Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla v dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
Šéfka EK se vyjádřila i k některým výzvám zrušit systém emisních povolenek ETS. Bez tohoto systému by EU byla ještě zranitelnější a závislejší, uvedla von der Leyenová. Unie systém emisních povolenek potřebuje, je ale třeba ho modernizovat, dodala.
"Díky krokům, které jsme v posledních letech podnikli, je dnes Evropa mnohem méně vystavena závislosti na dovozu fosilních paliv. To však neznamená, že jsme imunní vůči cenovým šokům, energetické trhy jsou globální," uvedla von der Leyenová s tím, že narušení dodávek v oblasti Perského zálivu ovlivňuje ceny po celém světě. Řekla, že od začátku konfliktu vzrostly ceny plynu o 50 procent a ceny ropy o 27 procent. "Když to převedeme na eura, pouhých deset dní války už stálo evropské daňové poplatníky o tři miliardy eur více na dovozu fosilních paliv. To je cena naší závislosti v energetické oblasti," dodala.
Zdůraznila, že EU má zdroje energie, které pocházejí z Evropy, jde o obnovitelné zdroje a jadernou energii. Jejich ceny zůstaly v posledních deseti dnech stejné. "Přesto někteří v současné krizi tvrdí, že bychom měli opustit naši dlouhodobou strategii, a dokonce se vrátit k ruským fosilním palivům. To by byla strategická chyba. Učinilo by nás to závislejšími, zranitelnějšími a slabšími," dodala von der Leyenová.
K systému emisních povolenek EU ETS má dlouhodobě výhrady český premiér Andrej Babiš. Tvrdí, že povolenky se staly předmětem spekulací a unie kvůli nim ztrácí konkurenceschopnost vůči jiným regionům, Česko na nich navíc podle něho tratí. Systém ETS 1, který funguje od roku 2005 a vztahuje se na energetiku, průmysl a letectví, Babiš neodmítá v plném rozsahu, ale požaduje jeho zásadní reformu. Systém ETS 2, který má od roku 2028 rozšířit povolenky na silniční dopravu a vytápění budov, česká vláda odmítá úplně.
Von der Leyenová rovněž uvedla, že EU připravuje možnosti pro snížení cen energií, včetně lepšího využívání dohod o nákupu elektřiny, opatření v oblasti státní podpory a dotací nebo zastropování ceny plynu. Domácnostem a firmám je podle šéfky EK potřeba ulevit hned teď. "Cena energie samotné tvoří více než 56 procent faktury. Poplatky za sítě představují 18 procent, další daně a poplatky 15 procent, samozřejmě jde o průměrné hodnoty a liší se podle energetického mixu jednotlivých členských států,“ řekla předsedkyně EK.
Podle šéfky unijní exekutivy existuje prostor pro zvýšení produktivity sítí, aby se promrhalo méně energie z obnovitelných zdrojů. "Uvedu jedno číslo: loni jsme v EU instalovali více než 80 gigawattů obnovitelných zdrojů, jde o rekord. Přesto se do sítí nedostane šestkrát více energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. V situaci, kdy poptávka po elektřině roste, je to neudržitelné," řekla. Daně a poplatky jsou v kompetenci členských států. Pravdou podle šéfky EK nicméně je, že některé země EU zdaňují elektřinu výrazně více než plyn.
Šéfka EK dnes před europoslanci také zdůraznila, že v Íránu vládne autokratická vláda a že Íránci si zaslouží svobodu. "Pro takový režim by neměly být prolévány slzy," uvedla. Předsedkyně frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíaová v reakci šéfce EK vyčetla, že sice není třeba plakat na íránským režimem, ale nelze ani mlčet při vraždění nevinných civilistů v Íránu, kteří jsou rovněž obětí amerických a izraelských útoků, či v Libanonu, kde izraelská armáda bojuje proti hnutí Hizballáh. To, že se von der Leyenová dnes v projevu v EP "ani slovem nezmínila" o civilních obětech této války, kritizovala i francouzská europoslankyně Manon Aubryová z frakce Levice.
Za porušení Charty OSN i mezinárodního práva dnes útoky USA a Izraele označila i Garcíaová. "Pokud akceptujeme, že velmoci mohou bombardovat země, kdy se jim zlíbí, vracíme se k zákonu džungle," řekla šéfka frakce S&D. USA a Izrael zahájily údery proti Íránu 28. února. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně a vyzval též Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Při americko-izraelském bombardování Teheránu zemřel mimo jiné i dlouholetý nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, jehož pak nahradil jeho syn Modžtaba Chameneí. Írán v odvetě bombarduje Izrael a americké objekty v zemích Perského zálivu, jeho rakety či jejich části sestřelené protivzdušnou obranou dopadají ale i na civilní budovy v těchto státech.
Předsedkyně liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) Valérie Hayerová dnes v EP v reakcích na projev šéfky EK uvedla, že ačkoliv USA a Izrael vedou válku proti Íránu už skoro dva týdny, íránský režim "je stále na nohou". "Až USA přestanou bombardovat, na nás bude zbytek diplomatické práce, jako se to stalo loni v červnu," připomněla loňské údery Izraele na íránské jaderné provozy a vojenské objekty, na něž tehdy Teherán také reagoval raketovými útoky na Izrael. Jejich vzájemné ostřelování loni v červnu trvalo skoro dva týdny, než Trump oznámil příměří. Ohlásil ho dva dny poté, co se do konfliktu zapojily i Spojené státy leteckými údery na íránské jaderné provozy.
Spolupředseda klubu Evropských konzervativců a reformistů (ECR), italský europoslanec Nicola Procaccini, dnes zdůraznil, že se během války proti Íránu nesmí zapomínat na podporu Ukrajiny, která se přes čtyři roky brání ruské agresi.