Leicester City, černé labutě a výhoda bohatých firem

Leicester City dosáhl překvapivého triumfu v britské Premier League. Mimo jiné tím konečně ukončil monopolní postavení, které v rukou drželo pár bohatých klubů. Řada fotbalových romantiků doufá, že toto vítězné tažení, jehož pravděpodobnost byla odhadována na 5 000 ku 1, nebude jen „černou labutí“ a já jako fanoušek Southamptonu jsem jedním z nich. Jak se ale na celou věc dívat z ekonomické perspektivy?

Je možné, že by se sázkové kanceláře mohly tak strašně mýlit, když kurz na vítězství Leicester City byl 5 000 ku 1? Nezapomínejme ale na to, co takový kurz vlastně říká: Pokud bychom mohli přesně zopakovat celou situaci, v jaké se Leicester nacházel před rokem, a učinili bychom to pěttisíckrát, tento tým by podle očekávání vyhrál pouze jednou (zde pro jednoduchost ignoruji marže sázkových kanceláří).

Podobný experiment nelze ve skutečnosti učinit, tudíž nelze dokázat, že kanceláře na počátku roku pravděpodobnost úspěchu Leicester City mylně podhodnotily. Možná, že skutečně šlo o výjimku, která potvrzuje pravidlo, ale neříká nám nic o tom, jak bude vypadat budoucnost. Sám se k takovému pohledu přikláním.

Předpokládejme, že „moderní“ Premier League existuje nějakých 20 let. Během těchto 20 let došlo k 400 pokusům o získání titulu (dvacet krát dvacet týmů) a dosud se to podařilo jen čtyřem klubům. Z toho jsou všechny velmi bohaté. Žádný klub, který by byl tak málo bohatý jako Leicester City, se k titulu ani zdaleka nepřiblížil. Tento trend se pak ještě prohlubuje s tím, jak rostou příjmy z televizních vysílání, které inkasují kluby z UEFA Champions League. Vítězství chudšího klubu je tak skutečně velmi nepravděpodobné a kurz 5 000 ku 1 tomu bude zhruba odpovídat.

Ve fotbale je tedy stále těžší eliminovat efekt bohatství. Ve hře figurují dva faktory a první z nich je poměrně vysoká efektivita trhu s talentovanými hráči. Bohatství klubu tak silně koreluje s kvalitou jejich týmu. Když se pak zvedají příjmy z televizních vysílání, rostou i mzdy hráčů a kvalita týmu a menší kluby jsou vytlačovány víc a víc na okraj.

Druhý faktor představuje malý význam náhody. To znamená, že kvalita týmu vykazuje vysokou korelaci s dosahovanými výsledky. Nemusí to platit o jednotlivých zápasech, ale platí to o celé sezóně. To vše znamená, že bohatství klubu určuje výsledky a je tomu tak téměř vždy. Pokud tomu má být jinak, musí dojít k nějaké neobvyklé události. Leicester dokázal konkrétně získat hráče jako N’Golo Kante, Riyad Mahrez a Jamie Vardy, úrazy mezi jeho hráči klesly na minimum, do karet mu hrála i rozhodnutí rozhodčích a řada špatných rozhodnutí ze strany managementu bohatých klubů. To ale víme až nyní a opět to nezpochybňuje kurz ve výši 5 000 ku jedné.

Někteří lidé přesto tvrdí, že o žádnou náhodu nešlo. Leicester podle nich našel způsob, jak levně kupovat zajímavé hráče a efektivně je trénovat. Podle takového pohledu byla pravděpodobnost úspěchu od počátku mnohem vyšší, než na co ukazovaly kurzy. Vyloučit to nelze, ale je nepravděpodobné, že tento faktor bude soustavně působit i v budoucnu. Bohaté kluby budou nyní dávat ještě více peněz na celou vědu kolem fotbalu a najmou si na to ty nejlepší lidi. Nakonec to povede k eliminaci výhody, kterou se Leicesteru podařilo získat.

Je to vše stejné, jako když technologický pokrok u jedné firmy vede pouze k časově omezené výhodě. Ta trvá jen do doby, než ji ostatní doženou a vyrovnají krok. Když se tak stane, talent je opět rozdělován na základě kupní síly stejně, jako tomu bylo na začátku. Kurz na výhru Leicesteru v příštím roce je nyní 40 ku 1. Tomuto posunu ale napomáhá 150 milionů liber, které klub dostane za letošní vítězství.

Autorem je ekonom a investor Gavyn Davies.

Zdroj: FT