Letos je to už vlastně tradice a nejinak tomu bylo i v říjnu, a tak státní rozpočet skončil přebytkem, který tentokrát dosáhl téměř 100 mld. korun. Saldo rozpočtu se tak silně odchyluje od původního plánu, který pro tento rok počítá s deficitem 70 mld. korun. Když navíc vezmeme v úvahu, že s koncem roku se hospodaření státu obvykle zhoršuje, jsou dosavadní čísla v silném kontrastu s předchozími lety. Nezbývá, než se podívat, co se to vlastně v rozpočtu děje. Vybírají se lépe daně nebo se snad šetří?
Podívejme se nejdřív, kde se vlastně aktuální čísla rozpočtu nejvíce odchylují od schváleného plánu. Je to sice do jisté míry kostrbaté (vzhledem k předpokladu linearity), ale určitou vypovídací schopnost tento přístup – založený na výpočtu alikvóty – má. Zvlášť, když se na něj budeme dívat nejen z pohledu posledního měsíce, ale rovnou třeba tří.
V první řadě se ukazuje, že příjmová strana překvapuje neočekávaně silným plněním, zatímco výdajová strana výrazně zaostává v utrácení. Příjmy rostou tak rychle, že v listopadu už nejspíše naplní celoroční plán. Díky daním to však nebude. Daňové příjmy překonávají schválený rozpočet (tedy kromě DPH), nicméně nejvíce peněz navíc přichází v kapitole „Transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu“. Je to prozatím 169,8 mld., zatímco rozpočet počítal s celoročním číslem 122,4 mld. V alikvótě tu tak za prvních 10 měsíců máme „navíc“ 64 mld. korun (o pět miliard méně než loni).
Jenže když rovnou skočíme k výdajům, zjistíme, že proti tomuto přílivu peněz stojí výrazně méně investic. Samo MF uvádí, že „spolufinancování společných programů EU a ČR“ je meziročně o 73,8 mld. korun nižší. Něco lze zdůvodnit tradičně pomalým rozjezdem projektů v novém rozpočtovém období, něco tradiční pomalou administrativou. Hlavním zdrojem lepšího výsledku jsou tedy spíše než daně neočekávaně velké peníze z EU a Národního fondu.
Kromě investic se letos „šetří“ i v dalších výdajích. Menší čerpání je u platů a dotací do školství, ale to se nepochybně v závěru roku po náběhu dalších záloh spraví. Nižší náklady má MF s refinancováním dluhu díky záporným výnosům dluhopisů, méně jsme zatím odvedli i do rozpočtu EU. Celkově výdaje oproti plánu (za prvních deset měsíců) zaostávají o 76 mld. korun.
V každém případě rozpočet ČR skončí v letošním roce přebytkem. Jak se ovšem zdá z důvodů, které za tímto výsledkem budou stát, půjde o výjimečný výsledek spíše než o začátek trendu přebytkového hospodaření státu. Ostatně návrh rozpočtu na rok 2017 počítající s deficitem 60 mld. korun už o lecčem vypovídá.
