Česká republika je konzistentně a mnoho let proti těmto daním. Neopakujme hospodářské chyby jiných, sami jich děláme dost. Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl tato slova použil v prezentaci na adresu zvláštní daně pro banky.
„Pokud chceme, aby něčeho bylo méně, pak to zdaňme. Chceme přitom ale vesměs, aby tady cizího kapitálu zůstávalo více a více jej přicházelo. K tomu levies nemotivují,“ píše dále Hampl. A nabízí opačný scénář: jak to udělat, aby se kapitál v ČR naopak cílil lépe? „Snížená daň na reinvestovaný zisk a podobně.“
Hampl připomíná, že sektorové daně na banky byly zaváděny především v letech 2010 až 2012 a po roce 2013 je jejich zavádění v Evropě již výjimečné. Naopak, některé státy jako například Finsko je ruší. Také sazba daně se od roku 2012 převážně snižuje. „Velkou výjimkou je Polsko, které daň nově zavedlo v roce 2016,“ poznamenává Hampl.
Ve své prezentaci Hampl také odkazuje na studie, které proti mimořádnému zdanění bank hovoří. Kogler (2016) dle Hampla ukazuje, že banky v zemích EU přesouvají náklady těchto daní na zákazníky. Totéž dle něj ukazují Capelle-Blancard a Havrylchyk (2013) na datech z Maďarska. Nejvíce postiženi jsou zákazníci s nízkou poptávkovou elasticitou, tedy spíše chudší domácnosti. Podle Buch a kol. (2016) pak podle Hampla byly výnosy daní v Německu nižší, než se čekalo, a došlo ke snížení objemu úvěrů. Devereux a kol. (2015) pak ukazují, že banky v reakci na zdanění cizích zdrojů zvyšují podíl vlastního kapitálu, ale za cenu zvýšení rizikovosti aktiv. A konečně: podle Capelle-Blanchard (2014) nevede FTT ke snížení volatility, ale pouze ke snížení objemu obchodů.
Téma mimořádného zdanění bank zvedla v rámci předvolební kampaně ČSSD. Strana v polovině února navrhla ve svém volebním programu zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv bank. Nejvyšší sazba 0,3 procenta by byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun.