Některé rozvody jdou hladce a některé se změní ve válku. Rozvod mezi Velkou Británií a zbytkem EU je zatím poměrně civilizovaný. Občas se sice objeví nějaký výkřik a konflikt, ale obě strany se většinou chovají slušně a hovoří klidným hlasem o tom, že chtějí dosáhnout nějakého výsledku přijatelného pro všechny. Jenže to vše může být během chvilky nahrazeno bouří, pokud se bude zdát, že se Británie na konci března 2019 začne řítit z útesu, píše David M. Herszenhorn na stránkách Politico.
Pokud by totiž z Unie odcházela bez nějaké formální dohody, mohl by vzniknout obrovský chaos včetně ukončení letů mezi Británií a kontinentální Evropou. Takový vývoj by mohl vyvolat bankroty leteckých společností a naopak prudký růst poptávky po lodní a železniční dopravě. Podobných možností je tolik, že snad na obou stranách jednacího stolu převáží chladné hlavy, takže nakonec nedojde k paralýze přístavů či vytváření mnohakilometrových front na silnicích.
Velká Británie by v případě chaotického brexitu musela mimo jiné řešit problém s tunami odpadu, které jsou běžně odváženy na kontinent k dalšímu zpracování. Pacienti by se v britských nemocnicích museli obejít bez moderních diagnostických přístrojů, které používají radioaktivní látky. Ty se totiž do země dováží. V Evropě by tisícům Britů přestaly fungovat mobilní telefony, nebo by přešly na drahé roamingové tarify. Z těchto a mnoha dalších důvodů by proto v případě neúspěšných jednání mohli nakonec Britové na poslední chvíli nabídnout, že zaplatí jakékoliv náklady spojené s brexitem. EU by naopak mohla přijít s jednostrannou nabídkou dohody, jejíž podmínky si ale bude diktovat Brusel a ne Londýn.
Při rozvodech často nejvíce trpí děti a v podobné pozici mohou být při jednáních mezi britskou vládou a zástupci EU miliony běžných občanů a firmy. Banky by v případě krachu jednání nebyly schopny provádět miliardy transakcí a obchodů, rybáři z EU by čelili novým restrikcím, které by prosazovalo britské válečné námořnictvo, nové tarify by znamenaly prudký růst cen u některých druhů zboží.
Politici sice obvykle nemají problém s dohodami na poslední chvíli, ale trhy a korporátní sektor nejistotu nesnáší. Problémy by tak mohly vznikat dlouho předtím, než se začne přibližovat den brexitu. Například britské aerolinky by tak musely přestat prodávat lístky už dlouho před odchodem z EU, protože by si nebyly jisty, zda nakonec budou moci na kontinent létat. Není tudíž divu, že Michel Barnier, který stojí v čele vyjednavačů Unie, opakovaně varuje, že čas se krátí. Z praktického hlediska může tvrdý brexit navíc nastat mnohem dříve než 29. března 2019.