Britská ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla po zpřesnění dat více, než se myslelo. Růst hrubého domácího produktu (HDP) proti předchozím třem měsícům zpomalil jen o desetinu procentního bodu na 0,5 procenta, zatímco předběžná zpráva ukazovala na růst o 0,4 procenta, oznámil dnes britský statistický úřad. Británie tak rostla nejrychleji ze skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.
Statistici uvedli, že pozitivní signály přicházejí z domácností, jejich finanční situace a z vývoje podnikových investic. To by mohlo povzbudit ministra financí Johna Healeyho, který se v říjnu chystá představit návrh rozpočtu na příští rok. Ekonomové podle agentury Reuters očekávali, že statistici potvrdí růst o 0,4 procenta.
Reálný disponibilní příjem domácností na osobu se ve třech měsících do června ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 1,0 procenta. Šlo o nejvýraznější růst od konce roku 2024. Růst následoval po poklesu o 0,8 procenta v prvním čtvrtletí.
Statistický úřad zároveň zvýšil odhad růstu podnikových investic ve druhém čtvrtletí na meziroční tempo 5,2 procenta z původně odhadovaných 0,8 procenta.
Meziročně ekonomika vykázala růst o 1,4 procenta, což je zrychlení z tempa 0,8 procenta v prvním čtvrtletí. Původní odhad přitom počítal za druhé čtvrtletí s růstem o 1,2 procenta. Růst za první tři měsíce roku statistici naopak upravili směrem dolů, předběžná zpráva ukazovala na růst o 0,9 procenta.
"Revize reálného růstu
HDP ve druhém čtvrtletí směrem nahoru … naznačuje, že ekonomika byla v prvním pololetí vůči vyšším cenám energií poněkud odolnější, než se dříve předpokládalo,“ uvedl hlavní ekonom pro Británii ve společnosti Capital Economics Ashley Webb. "Tato odolnost může přetrvat i ve třetím čtvrtletí, stále však očekáváme, že ve čtvrtém čtvrtletí zeslábne, protože vyšší
inflace bude mít stále větší dopad na reálné příjmy domácností,“ dodal.
Údaje podtrhly překvapivou odolnost britské ekonomiky tváří v tvář geopolitickému otřesu a krizi na globálním trhu dluhopisů. Ukazatele spotřebitelské důvěry přitom zůstávají na vysokých úrovních. Údaje poukázaly na sílu napříč ekonomikou, produkce totiž rostla ve zpracovatelském průmyslu,
stavebnictví i v dominantním sektoru služeb.
HDP na obyvatele vzrostl v prvním pololetí o 1,1 procenta. Po vyloučení výkyvů způsobených pandemií covidu-19 jde o největší nárůst od konce roku 2017.
Údaje představují vzpruhu pro vládu premiéra Andyho Burnhama, která se snaží podpořit hospodářský růst. Burnham v úterý na výroční konferenci Labouristické strany uvedl, že jeho plán na posílení veřejné kontroly nad klíčovými službami by mohl ekonomice pomoci.
Britská ekonomika rostla nejrychleji ze zemí G7 navzdory vyšším cenám energií způsobeným dopady konfliktu na Blízkém východě a nákladům na úvěry. Do G7 patří vedle Británie také Spojené státy, Kanada, Japonsko, Itálie, Německo a Francie.
Samostatné údaje o platební bilanci ukázaly, že Británie měla ve druhém čtvrtletí nižší schodek
běžného účtu, než ekonomové očekávali. Činil 19,9 miliardy liber (568,3 miliardy Kč), zatímco konsenzus analytiků počítal se schodkem 24,7 miliardy liber. Po vyloučení obchodu s drahými kovy se schodek snížil na 1,4 procenta ekonomického výkonu, což byla nejnižší hodnota za posledních pět let. Pomohl k tomu silný růst vývozu služeb.