Britská centrální banka dnes opět ponechala svou základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě, kde zároveň předpovídá, že inflace začátkem příštího roku překročí čtyři procenta. Guvernér Andrew Bailey varoval, že vleklý konflikt na Blízkém východě by si mohl vyžádat přísnější nastavení měnové politiky.
Výbor pro měnovou politiku hlasoval pro ponechání úroků beze změny opět poměrem hlasů šest ku třem. Tři členové výboru hlasovali pro zvýšení základní sazby na čtyři procenta. Zápis z jednání, které se konalo tento týden, však naznačil zřetelnou změnu tónu, uvedla agentura Reuters.
"Dosud měly vyšší globální náklady na energie pouze omezený dopad na tvorbu cen a mezd ve Spojeném království. Čím déle však tato volatilita potrvá, tím výraznější bude její vliv na inflaci a tím pravděpodobnější bude nutnost zvýšit základní úrokovou sazbu, abychom zajistili návrat inflace k našemu dvouprocentnímu cíli," uvedl Bailey.
Centrální banka také upravila plán na snižování objemu britských státních dluhopisů, které nashromáždila kvůli dřívější snaze o stimulaci ekonomiky. To znamená, že prozatím zastaví jejich prodej na trhu.
Jiné velké centrální banky zvolily v posledních dnech odlišný postup. Americká centrální banka (Fed) ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Sazba stoupla poprvé po třech letech. Evropská centrální banka (ECB) minulý týden zvýšila úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu, depozitní sazba tak vzrostla na 2,50 procenta.