Americkému daňovému poplatníkovi se zřejmě nebudou číst následující statistiky s úsměvem: Za devět měsíců roku 2017 dosáhl americký obchodní schodek s Čínou zhruba 370 miliard dolarů. Snížení „horentního“ čísla, jak deficit pojmenoval prezident USA Donald Trump, ovšem nebude snadné. Rychlá řešení totiž nejsou.
Prezident Trump označil minulý týden za mimo jiné „hrozný“ devítiměsíční obchodní schodek USA vůči Číně ve výši 370 miliard dolarů. A i když chtěl zřejmě, alespoň podle mínění serveru CNBC.com, před nynější návštěvou Číny otestovat případné reakce, jen meziroční růst obchodního schodku ve výši 6,3 procenta sám o sobě nezmizí. Na druhou stranu – čínský obchodní přebytek se Spojenými státy v roce 2016 poklesl o 6,4 procenta, přestože americké domácí výdaje (proměnná, která ovlivňuje poptávku po dovozech) rostly v poměrně srovnatelném tempu.
Čína vs. USA: Obchod nade vše
Jenže problém snížení obrovského amerického obchodního schodku s Čínou nebude vůbec jednoduché vyřešit. Rychlá řešení totiž prý neexistují. A to i přesto, že Spojené státy v prvních třech čtvrtletích roku 2017 vyvezly do Číny meziročně o 15 procent víc, což znamenalo 91 miliard dolarů. Čínský export do USA ale za stejné období dosáhl 8,3% růstu na hodnotu 364,8 miliardy dolarů. Podle CNBC.om sice Čína chápe, že jde o neudržitelný obchodní vztah s USA, ale nebude spěchat s úpravami strukturálně nevyváženého obchodního vztahu.
Takže otázka stojí takto: Co vlastně může udělat prezident USA Donald Trump při návštěvě Číny ve prospěch své země? Předně může prezident Spojených států podpořit zvýšení vývozu USA do Číny výměnou za liberální přístup pro čínské zboží, služby a přímé investice na americký trh. Podle amerických médií je to, co Čína nazývá „obousměrnými investicemi" ve skutečnosti tlakem na recyklaci vlastních přebytků běžného účtu ve výši 150 až 200 miliard dolarů ve prospěch získání technologií a rozšíření přítomnosti Číny na americkém trhu.
U čínských investic na „zelené louce“ v USA by měl Donald Trump prosadit to, aby Číňané v USA investovali a pracovali za stejných podmínek, které platí v Číně pro americké přímé investory.
Prezident USA by se také údajně měl inspirovat Evropou. Evropská unie totiž podle CNBC.com prosadila omezení obchodní výměny s Čínou, ale i snížení investic z Číny. A argumentovala tím, že jen reaguje na podobná omezení, se kterými se v Číně setkaly společnosti a firmy z EU.
Zabrání rozdílná politika řešení obchodních vztahů?
Rychlé vyřešení problematiky závratných obchodních schodků USA s Čínou ale není zřejmě možné. A to nejen kvůli tomu, že Čína pracuje tvrdě na tom, aby omezila americký vliv v rozhodování jejích strategicky důležitých otázek, ale i kvůli politickým rozdílům obou zemí. Čína má totiž oproti USA zásadně jiné geopolitické zájmy, a to hlavně u jejích sousedů. Vychází z toho jediné: Pozornost investorů se bude kvůli výše řečenému i nadále zaměřovat na nové vedení Fedu a jeho fiskální a měnové politice, a u Číny na její schopnosti udržet si silný ekonomický růst, na stabilní finanční systém a rostoucí závislost na domácích výdajích a růstu segmentu služeb.