Čtyřicet osm procent Evropanů ve 13 evropských zemích, kteří nejsou vlastníky domů, se vzdalo naděje, že si je jednou koupí. Největšími pesimisty jsou Britové a Němci, zjistila studie nizozemské banky ING. Šedesát pět procent oslovených přitom považuje vlastnictví domu za symbol úspěchu.
"Většina lidí si chce pořídit dům. Ale mnozí se smířili s tím, že si jej pravděpodobně nekoupí," řekl agentuře Reuters analytik Ian Bright z ING. "Když to srovnáte s našimi zjištěními, že se svou bytovou situací je spokojeno vyšší procento vlastníků než nájemníků, zdá se, že více lidí bude v budoucnu pociťovat neuvěřitelnou frustraci," dodal.
Žebříček těch, pro které je vlastnictví domu znamením úspěchu, vedou se 72 procenty Poláci, následovaní Turky a Rumuny (shodně 70 procent). Nejmenší naděje si na koupi domu dělají obyvatelé Británie a Německa, nevěří v ni 56 procent dotázaných v obou zemích.
V Německu, které bývalo v porovnání s jinými evropskými státy poměrně levnou zemí, se ceny domů v posledních letech prudce zvýšily. Ve městech jako Berlín, Hamburk, Mnichov a Frankfurt nad Mohanem vzrostly ceny nemovitostí od roku 2010 v průměru o více než 60 procent. Částečně to svou politikou nízkých úroků, jež motivovaly domácnosti k braní úvěrů, způsobila Evropská centrální banka (ECB).
Ceny domů v Británii byly již dlouho mimo dosah mnoha Britů. A i přes nejistotu okolo brexitu se jejich růst v říjnu opět zrychlil.
Největšími optimisty se ukázali být Turci a Rumuni. Jen 29 procent tureckých respondentů a 31 procent oslovených v Rumunsku nedoufá, že si bude moci dovolit koupi domu.
Výsledky četných evropských národních voleb a britské referendum o vystoupení země z EU obnažily zlost voličů na patrnou rostoucí propast mezi majetnými a nemajetnými. Němci letos poslali poprvé po 50 letech do Spolkového sněmu ultrapravicovou stranu AfD, komentovala výsledky studie, která se nezabývala politikou, agentura Reuters.