Gabor Kiraly, ředitel závodu Hirtenberger, vzpomíná na jednání před pár lety, kdy s jeho rakouským vedoucím zjistili, jak závažný bude nedostatek pracovní síly v Maďarsku. Bylo to „šokující zjištění“, dodal. Od té doby utratil Hirtenberger 2,5 milionu eur na automatizaci dvou výrobních linek, aby vyrovnal rostoucí poptávku firem jako , Mercedes, a .
Míra nezaměstnanosti ve městě Papa na západě Maďarska, kde Hirtenberger Automotive Safety zaměstnává 725 lidí ve výrobě např. předpínačů bezpečnostních pásů, byla míra nezaměstnanosti doslova na nule.
Firmy ve střední a východní Evropě navyšují investice do automatizace, aby vyřešily nedostatek pracovní síly, který začal po finanční krizi v roce 2008 a poté, co se v roce 2011 zrušily poslední omezení toku pracovníků do bohatších zemí EU.
Zatímco se poslanci a ekonomové v mnoha částech světa obávají potencionálních sociálních důsledků nahrazování lidí roboty, pro tyto země je automatizace záchranným kruhem, díky kterému se mohou vyhnout ztrátě podílu na trhu.
Změny v modelu ekonomik střední a východní Evropy
Tyto změny ohlašují posun v pracovně náročném modelu dřívějších komunistických satelitů. Ty přitahovaly zahraniční investice daňovými pobídkami a pracovními náklady, které byly v porovnání se Západem velmi výhodné.
Ani vysoký růst mezd nedokázal přesvědčit mladé lidi, aby zůstali, anebo aby se vykompenzovaly demografické trendy, které vedou k ubývající a stárnoucí populaci. Za současné nízké míry porodnosti klesne v roce 2050 společná populace Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska o 8 milionů na 56 milionů, říká zpráva OSN z roku 2017.
„Před krizí nebylo dost kapitálu, ale práce byla levná a snadno k sehnání,“ řekl Attila Godi, výkonný ředitel maďarského výrobce střešních krytin Terran Tetocserep. „Tento trend se ale otočil. Kapitál je dostupný a měl by se investovat do moderních, funkčních technologií, zatímco cena práce vzrostla,“ vyjádřil se Godi. Firma loni utratila 900 tisíc euro za roboty a pomocná zařízení ve své pobočce na jihu Maďarska.
Není pracovní síla
Ekonomové varují, že nedostatek pracovní síly by mohl mít neblahé důsledky pro ekonomiky střední a východní Evropy, a to ještě před koncem této dekády. A to v době, kdy si společnosti na Západě stěžují na nedostatek zaměstnanců, a to včetně Německa, Nizozemí, Francie a Británie.
„I když bylo postupné řídnutí na pracovním trhu zřejmé už alespoň tři roky, rok 2018 bude zlomový. Nedostatek práce začne vyvažovat hospodářský růst,“ informují ve svém článku analytici UniCreditu.
Společnosti také mohou začít zvažovat přesídlení. Kiraly uvedl, že tuto možnost na jednání vedení Hirtenbergeru nezvažovali, protože investice ve městě Papa z udělaly z tohoto města „strategickou základnu“ firmy.
„Proto jsme zvolili jako naši strategii automatizaci. Protože pokud budeme automatizovat, bude důsledek pracovního trhu méně významný,“ řekl. Zároveň ale dodal, že Hirtenberger také zvažoval novou továrnu blíže zdroji poptávky, ale žádné konkrétní detaily neuvedl.
Podle průzkumů rakouské Group Bank z minulého měsíce čelí Maďarsko největšímu nedostatku. Ale české, slovenské ani polské firmy také nejsou výjimkou. Průzkum společnosti Ipsoso 100 českých firem odhalil, že skoro třetina z nich musela loni odmítnout zakázky kvůli nedostatku pracovních sil a čtvrtina z nich plánovala urychlit automatizaci.
Automatizace zvyšuje produktivitu, je v ní ale háček
Frankfurtská Mezinárodní federace robotiky (IFR) odhaduje, že se loni ve střední a východní Evropě nainstalovalo 9.900 robotů, což představuje 28% nárůst oproti předchozímu roku. Do konce dekády odhaduje složené roční tempo růstu dodávek robotů do tohoto regionu na 21%, což je skoro dvojnásobek evropského průměru.
Podle údajů IFR, byla hustota robotů, tj. počet víceúčelových průmyslových robotů na 10 tisíc pracovníků ve výrobním sektoru, nejvyšší na Slovensku (135), následovaná Českou republikou (101), Maďarskem (57) a Polskem (32). Za relativně nízkou hustotu vděčí Polsko více než milionu pracovníků ze sousední Ukrajiny a pracovním povolením, které je relativně snadné získat. Polským firmám se ještě pořád vyplatí nabrat pracovníky, než platit za automatizaci.
Automatizace s sebou ale přináší nové problémy. Podle výkonného ředitele maďarské divize rakouské společnosti Engel, Alberta Vincze, jimi jsou vyšší požadavky na programování, údržbu a servis strojů, což vyžaduje vysoce vzdělané pracovníky, o které je také nouze.
Celková produktivita práce je podle dat OECD v regionu nižší než evropský průměr. Nicméně vyšší náklady na stroje a automatizaci již vedly ke skormnému nárůstu. Kapitálová náročnost vzhledem k odpracovaným hodinám vzrostla podle OECD mezi rokem 2000 a 2014 v Polsku o 2,9 %, v Maďarsku o 2,2 % a v České republice o 1,7 %. Pro srovnání: V Německu to za stejné odbobí bylo více o 0,7 % a ve Francii o 0,3 %.
Zdroj: Reuters