Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Co je hnacím motorem íránských protestů?

Co je hnacím motorem íránských protestů?

14.1.2018 22:35

Rychlé rozšíření občanských nepokojů v íránských městech a velkoměstech, které započalo na konci prosince, překvapilo téměř všechny – reformně orientovanou vládu prezidenta Hasana Rúháního i řadu občanů a pozorovatelů. Protesty započaly v Mašdádu, velkém nábožensky založeném městě na severovýchodě země, jenž je baštou Rúháního konzervativních nepřátel, a zachvátily řadu menších měst s rychlostí a urputností, které čekal jen málokdo.

A protože je přiživovaly rostoucí životní náklady a rozšiřující se hospodářská a sociální nerovnost, záhy přerostly v odmítnutí režimu jako takového. Zloba je sice do značné míry namířena i proti klerikálnímu establishmentu pod vedením íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, avšak pro reformátory je v sázce stejně mnoho jako pro jejich konzervativní soupeře.

Íránští reformátoři nejsou zvyklí být terčem frustrace občanů tak jako nyní. V prezidentských volbách se politickým reformátorům opakovaně dařilo přetavit nespokojenost obyvatel ve sliby nadějnější budoucnosti. Tato historická role je však v rozporu se současnou zodpovědností reformátorů obnovit právo a pořádek v městských oblastech Íránu.

Rúhání byl sotva před sedmi měsíci podruhé zvolen, když si při vysoké volební účasti zajistil výraznou většinu 57% hlasů. Nedávné události jako by nasvědčovaly tomu, že mnozí mladí Íránci pochybují, zda Rúhání dokáže zajistit větší prosperitu a umírněnější verzi islamistické vlády, než jakou nabízejí jeho konzervativní rivalové.

Vlna neklidu zřejmě nejvíce ohrožuje Rúháního plánované hospodářské reformy. Protesty vypukly navzdory dvěma letům mírného zlepšování íránské ekonomiky. Ačkoliv zemi sužují nízké světové ceny ropy a chudokrevný příliv zahraničních investic, hospodářské ukazatele se pohybují správným směrem už od ledna 2016, kdy bylo po uzavření dohody omezující íránský jaderný program o rok dříve zrušeno mnoho mezinárodních sankcí.

Podle Mezinárodního měnového fondu roste íránský HDP ročním tempem těsně nad 4%, přičemž existují povzbudivé náznaky, že se růst v postsankční éře rozšiřuje i na neropné sektory. Loni dosáhl růst 12,5%, především díky zotavení ropné produkce a exportu. Inflace sice zůstává vysoká a pohybuje se kolem 10%, avšak i to představuje výrazné zlepšení oproti vysokým hodnotám v době, kdy platily sankce.

Mezi hospodářskými ukazateli a náladou veřejnosti samozřejmě neexistuje lineární souvislost. Konvenční teorie sice připisuje politický chaos a nestabilitu hospodářským těžkostem, avšak realita bývá málokdy tak jednoduchá. Například na Blízkém východě předcházel íránské revoluci v roce 1979 i povstáním arabského jara v roce 2011 nevídaný boom cen ropy, který měl za následek vyšší prosperitu v regionu.

Zlepšení íránské ekonomiky po uzavření jaderné dohody v roce 2015 ovšem silně nesplnilo očekávání. Největším zklamáním zřejmě byla skutečnost, že růst nedokázal snížit ohromující míru nezaměstnanosti v zemi. Celková míra nezaměstnanosti dosahuje téměř 13%, přičemž nezaměstnanost mladých lidí – oficiální údaj zní 29%, ale ve skutečnosti se pravděpodobně blíží 40% – patří mezi nejvyšší na světě.

Tento pocit křivdy je dnes jádrem frustrace obyvatel, zejména rozčarovaných mladých lidí z měst, kteří pomohli rozdmýchat nejnovější vlnu nepokojů. Nezaměstnanost je nejvyšší mezi lidmi s univerzitním vzděláním, zejména mezi ženami. Na íránské univerzity dnes sice nastupuje více mladých Íránek než Íránců, avšak participace ženské pracovní síly dosahovala loni neduživých 15%, oproti 20% před deseti lety.

Tvorba pracovních míst zůstane hlavním úkolem Rúháního vlády. Protože se očekává, že na trh práce vstoupí pouze v příštím roce 840 000 lidí, bude stabilizace nezaměstnanosti v krátkém časovém horizontu náročným úkolem. V zemi, kde je více než 40% obyvatel ve věku 15 až 34 let, nebude zvýšení počtu pracovních míst v dlouhodobém měřítku nikterak snadné.

V tomto kontextu oslabily nedávné protesty íránské reformátory tím, že narušily jejich monopol na naději a vrazily klín mezi neoliberální politiku vlády, vedenou s úmyslem řešit hospodářské problémy země, a jejím cílem prohloubit podporu obyvatel. A íránští reformátoři riskují také ztrátu politického teritoria ve prospěch svých konzervativních soupeřů, od nichž lze očekávat tvrdý přístup k bezpečnosti na úkor Rúháního postupného uvolňování restrikcí.

Pro reformátory však existuje i jistá naděje. Mnozí Íránci prahnou po větší hospodářské moci, avšak zároveň se mnozí z nich obávají možného sklouznutí do anarchie a chaosu. Na rozdíl od protestů v roce 2009 a u vědomí všeobecného zklamání z výsledku povstání arabského jara zatím íránská střední vrstva prokazuje obezřetnost a demonstrace sleduje s obavami a zpovzdálí.

Paradoxně je to právě faktor strachu, spíše než naděje na změnu u rozčarovaných Íránců, co by mohlo Rúháního agendu ještě stále zachránit.



Autor: Hassan Hakimian

Ředitel Londýnského blízkovýchodního institutu, docent ekonomie na koleji SOAS při Londýnské univerzitě a spoluvydavatel žurnálu Írán a globální ekonomika: Petropopulismus, islám a hospodářské sankce.

Copyright: Project Syndicate, 2018.
www.project-syndicate.org


 
 

Čtěte více:

Pět klíčových otázek pro Fed a investory
10.1.2018 14:37
Na pozorně sledovaném blogu The Fed Watch shrnuje ekonom Tim Duy probl...
Kam bude letos kráčet globální energetika
10.1.2018 6:54
Nick Butler z Financial Times se domnívá, že každá země na světě se si...
Roubini o matoucí inflaci, centrálních bankách a nových bublinách
9.1.2018 17:35
Globální ekonomika od léta 2016 expanduje, ale ve vyspělých zemích zat...
Švýcarský investiční obrat?
9.1.2018 18:24
Pictet Wealth Management na konci minulého roku poukazoval na obrat v ...
FT: Evropští producenti oceli se vracejí k prosperitě
9.1.2018 15:47
Evropští producenti oceli se po nepříznivých letech vracejí k prosperi...

Váš názor
  • o demokracii
    15.1.2018 17:32

    jde, ale asi až v poslední řadě. V zemi, kde je náboženství (islám) hlavní autorita, je výkon státní moci vystaven řadě nepřekročitelných překážek. Kdyby tyto země neměly povětšinou ropu, jako třeba Turecko, byla by většina z nich sekulární, právě jako Turecko a šária existovala pouze v učebnicích historie. Islánské země nebudou schopny konkurovat západní civilizaci, protože je tam větší polovina populace vyloučena z ekonomického života, zatímco v civilizaci našeho typu pracují všichni, kdo mají ruce a nohy a mnohdy i ti, jež je nemají. Nemyslím, že to je dobře, protože to narušuje princip rodiny a ta je neoddiskutovatelně základem prosperujícího státu. Proto nelze vyloučit, že přes své technologické přednosti civilizace západního typu nemusí případný konflikt s islámem vyhrát, i když nízké ceny ropy (podaří-li se je udržet) mu to hodně zkomlikují. Díky za info. ZYXi.
    lime
  •  
    15.1.2018 7:28

    Od roku 1979 je Írán islámskou republikou v čele s titulární hlavou státu – prezidentem (v současnosti je jím Hasan Rúhání). Skutečnou moc v zemi má však v rukou rahbar, tedy duchovní vůdce, jehož volí tzv. Rada expertů na doživotí (od roku 1989 je jím Sajjid Alí Chameneí). Duchovní vůdce má právo jmenovat nejvyšší soudce, je vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje Radu dohlížitelů, instituci, již lze označit za jakýsi ústavní soud s rozšířenými pravomocemi. V soudním systému se uplatňuje právo šaría, i když spousta ohledů evropského práva zůstala. Většina obyvatel Íránu je muslimského vyznání. Íránská vláda oficiálně neuznává existenci nevěřících Íránců. Eurounijní soud pro lidská práva islámské právo šaría (nedílná součást islámu, vč. halal apod) prohlásil za NEDEMOKRATICKÉ A S DEMOKRACIÍ NESLUČITELNÉ A ODPORUJÍCÍ LIDSKÝM PRÁVŮM. Bylo to prohlášeno v rozsudku EU soudu pro lidská práva z 13. února 2003. Tož asi tolik k Iránu. Kde je problém? V demokracii.
    ZYX
Aktuální komentáře
24.2.2018
18:20Project Syndicate: Vězni amerického snu
12:41Čtyři trendy v ETF fondech, které je prý dobré sledovat
8:57Víkendář: Čekají nás divoká léta, hrozí infokalypsa
23.2.2018
22:00Americké trhy zakončily týden silným růstem
18:44Perly týdne: Extrémní akciový optimismus a země euroskeptiků v rukou velmocí
17:54Pravicově levicoví islamofobní sluníčkáři
17:45Akcie firmy Snap pohořely kvůli tweetu americké hvězdy z reality show
17:26Prahu dnes do mínusu stáhla Erste, vítězem týdne je Pegas
17:04Marek Trúchly: Pohyby amerického indexu růstový trend moc neznačí (video)
17:02Obavy z Fedu na závěr týdne ustupují. Výnosy klesají a to dolaru nesvědčí  
16:48ČEZ, a. s.: Skupina ČEZ podepsala smlouvu na prodej bulharských aktiv se společností Inercom
16:34Jan Kovalovský o tipu, jak investovat do atraktivních evropských bank a jejich dividend
15:51Politico: Kvůli rozšíření Dukovan Česko riskuje hněv EU
15:27Čína převzala kontrolu nad pojišťovnou Anbang
14:30Na trh se vrací stín dvojích deficitů, obávat bychom se ale měli hlavně Fedu
12:53Bulharská ministryně energetiky končí kvůli obchodu s bulharskými aktivy ČEZ
12:23Italské volby se blíží: Jak mohou dopadnout na trhy?
11:57Dvě tváře umělé inteligence
11:19Evropské akcie lehce rostou, trh vstřebává výsledky Valeo a RBS
11:05Hlavní měnové páry nemají jasný směr, trhy jsou rozpačité. Závěr týdne mohou ovlivnit bankéři  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data